34 C 348/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 906 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]), [IČO], (dále jen„ původní věřitelka“) s ním dne 5. 2. 2004 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Původní věřitelka následně vložila část svého podniku do společnosti [právnická osoba], která následně zanikla fúzí se společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Nedílnou součástí Smlouvy byly i všeobecné smluvní podmínky původní věřitelky. Na základě Smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou měsíčních splátek, úroková sazba byla sjednána 24,63 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, původní věřitelka odstoupila od Smlouvy a celý úvěr zesplatnila ke dni 15. 7. 2004. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností od 21. 6. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 1 590 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 1 316 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ke dni 15. 7. 2004 ve výši 1 192 Kč, úroky ve výši 24,63 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 590 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 2,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 906 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila svým podáním ze dne 8. 3. 2022, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 395 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil své povinnosti ze Smlouvy, původní věřitelka od Smlouvy dne 15. 7. 2004 odstoupila a celý úvěr k tomuto datu zesplatnila. Následně předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, o čemž vyrozuměla žalovaného dne 3. 7. 2019. Ohledně úroků z prodlení a obchodních úroků pak žalobkyně tyto požaduje pouze za období od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 6. Dle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 524 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“) věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 8. Dle § 517 odst. 1 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 9. Dle § 3028 odst. 1 o.z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti a dle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 10. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť na základě platně uzavřené Smlouvy, jakožto smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit původní věřitelce poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky (§ 497 ObchZ). Žalovaný v rozporu se Smlouvu nehradil poskytnutý úvěr ve stanovených lhůtách, proto původní věřitelka využila svého práva a celý úvěr zesplatnila. Protože žalovanému na nevrácených peněžních prostředcích vznikl v žalobě specifikovaný dluh, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 2 906 Kč včetně požadovaného příslušenství podle § 517 odst. 2 ObčZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, tj. 15. 7. 2004, a s přihlédnutím k výši požadované v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána vkladem části podniku původní věřitelky do [právnická osoba], která následně zanikla fúzí s předchůdkyní žalobkyně a následně smlouvou o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 906 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.