7 C 203/2022-76 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 3 261,74 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 6. 2. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě shora uvedené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalovanému energie a související služby na odběrném místě [adresa žalovaného]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 8. 2. 2019 do 25. 9. 2019 při spotřebě celkem 1,527 MWh ve výši 8 389 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 1 600 Kč činí konečná dlužná částka 6 789 Kč), a to na základě faktury [číslo] se splatností ke dni 23. 10. 2019. Žalovaný uhradil 3 527,26 Kč, k úhradě tedy zbývá 3 261,74 Kč. Dne 13. 10. 2017 uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu místa podnikání shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 6. 2. 2019 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému energie a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávky elektřiny. 5. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet [číslo] splatné dne 23. 10. 2019 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za fakturační období od 8. 2. 2019 do 25. 9. 2019 při spotřebě celkem 1,527 MWh, a to v částce 8 388,63 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb (1 600 Kč) činí konečná dlužná částka 6 789 Kč. Z opravného daňového dokladu [číslo] vyplývá, že přeplatek na opravném vyúčtování činil 3 527,26 Kč. Z oznámení o zápočtu pohledávek ze dne 10. 2. 2020 vyplývá, že na pohledávku ve výši 6 789 Kč byla započtena částka 3 527,26 Kč, konečný zůstatek tak činí 3 261,74 Kč. 6. Z upomínky ze dne 23. 9. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 7. 10. 2019. Z upomínky ze dne 13. 6. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 27. 6. 2019. Z upomínky ze dne 24. 4. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 8. 5. 2019. Z upomínky – ukončená smlouva ze dne 4. 11. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 11. 11. 2019. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. 8. Z výzvy k plnění ze dne 19. 10. 2021 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaný však za dodanou energii neuhradil kupní cenu ve výši odpovídající předmětným fakturám. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagoval. 10. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 11. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Soud tedy má za prokázané, že žalovaný za odběr elektřiny nezaplatil za období od 8. 2. 2019 do 25. 9. 2019 částku ve výši 3 261,74 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 24. 10. 2019) se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).