8 C 222/2022-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 1 248 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19.4.2021 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce, pojišťovna [právnická osoba], se žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od 9.1.2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 9.1.2021 do 18.4.2021, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi shora uvedenou pojišťovnou a žalovaným, jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou ohledně vozidla [značka automobilu] [registrační značka] zavázal hradit pojistné ve výši 4 530 Kč ročně splatné pololetně po 2 265 Kč. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány pojistné podmínky [spisová značka]. Dle článku 3 odst. ab) se za kalendářní měsíc považuje 30 dnů. Dle článku 5.5 je pojistitel oprávněn měnit výši pojistného na další pojistné období, což musí pojistníkovi oznámit ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného a tento může ve lhůtě 1 měsíce vyjádřit nesouhlas. Z upomínky ze dne 4.3.2021 vyplynulo, že tuto adresoval právní předchůdce žalobce žalovanému s tím, že jej vyzývá k úhradě dlužného pojistného do 18.4.2021 s výstrahou jeho zániku. Dle přiložené dodejky žalovaný tuto písemnost převzal dne 13.3.2021. Dále žalobce doložil dopis adresovaný právním předchůdcem žalobce žalovanému, kde tomuto sděluje, že dochází k úpravě pojistného na 4 632 Kč ročně. Dále žalobce doložil specifikaci pohledávky, dle níž mu žalovaný dluží 1 804 Kč. Dále žalobce doložil oznámení, kde jeho právní předchůdce oznamuje žalovanému, že došlo k zániku pojištění, bez dokladu odeslání této písemnosti. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícího o jejím odeslání žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.12.2018 včetně jejího dodatku ze dne 31.12.2021 vyplynulo, že shora uvedená pojišťovna postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše uvedeném. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdce žalobce jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí a prokazuje na základě výzvy shora specifikované. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 4 530 Kč ročně (žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce vyzval žalovaného ke zvýšení pojistného ve sjednané lhůtě, když doložil jen samotné oznámení, ale nikoli doklad o jeho odeslání), tedy 12,58 Kč denně (rok je počítán jako 360 dní dle uzavřené smlouvy), za dané období od 9.1.2021 do 30.4.2021 čítající 112 dnů tedy ve výši 1 409 Kč. Žaloba na zaplacení 1 248 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).