8 C 298/2021-28 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou došlou domáhal zaplacení 1 167 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 18.5.2021 až do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 27.5.2020 smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod a na jejím základě mu dodával pitnou vodu a odváděl vodu odpadní na odběrném místě [anonymizována tři slova]. Za dodané služby na odběrném místě v období od 7.5.2020 do 31.3.2021 na základě odečtu byla zjištěna spotřeba vody ve výši 139 m3. V této souvislosti byl dne 30.4.2021 vystaven daňový doklad na 1 167 Kč, přičemž v období od 30.6.2020 do 18.12.2020 byly uhrazeny zálohové platby ve výši 6 000 Kč, zbývá tedy uhradit částku žalovanou. Dodané služby nebyly nijak nereklamovány, žalobce při stanovení ceny vycházel ze svého výměru, tak jak bylo sjednáno v uzavřené smlouvě. Výměr pro rok 2020 činil 46,15 [spisová značka] vodného a pro rok 2021 48,88 Kč/m3 vodného. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] uzavřené dne 27.5.2020 mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že jejím předmětem byl závazek žalobce dodávat žalovanému na výše uvedené odběrné místo vodu z vodovodu (čl. I) a závazek žalvoaného za tuto uhradit sjednanou cenu (čl. II.), a to určenou za příslušné cenové období podle cenových předpisů žalobce (čl. VI). Na základě rovněž předložené plné moci ze dne 27.5.2020 za žalovaného smlouvu podepsal [obec] [celé jméno žalovaného], jehož k tomu žalovaný výslovně zmocnil. Dle výpisu z katastru nemovitostí bylo dané odběrné místo k 25.5.2020 evidováno ve vlastnictví žalovaného. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku ze dne 21.6.2021 adresovanou žalovanému, a to včetně dodejky svědčící o skutečnosti, že písemnost byla ve sféře dispozice žalovaného dne 23.6.2021. Dále žalobce předložil fakturu výše specifikovanou vystavenou žalovanému na předmětnou částku splatnou dne 17.5.2021 a cenový výměr na rok 2020 a 2021, z nichž vyplynuly ceny výše uvedené. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu výše specifikovanou. Na jejím základě dodal žalovanému ve výše uvedeném období služby v ceně odpovídající žalované částce, jež zůstala neuhrazena. Žalobce doručil žalovanému dne 23.6.2021 předžalobní upomínku. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 15 odst. 1 zák. č. 274/2001 Sb., povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky. Podle § 16 odst. 1 cit. zákona množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. Podle § 16 odst. 5 cit. zákona, není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. Podle § 16 odst. 6 cit. zákona, způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla dodávka vody žalobcem do odběrného místa shora uvedeného. Za předmět koupě se žalovaný zavázal uhradit sjednanou cenu. Jelikož žalovaný dlužnou kupní cenu neuhradil, soud žalobě ohledně jistiny v plném rozsahu vyhověl, když žalovaný nijak nerozporoval žádné ze zásadních žalobních tvrzení, tedy především, že by služby v daném objemu a za danou cenu nespotřeboval či uhradil více, než žalobce tvrdí. Jelikož žalovaný neuhradil dluh řádně a včas, je v prodlení a žalobce má rovněž právo na zaplacení úroků z prodlení (§ 1968 a § 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit bez zbytečného odkladu, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu, když předložil pouze zmiňovanou smlouvu a vystavenou fakturu. Nebylo tak prokázáno, že žalobce doručil, resp. pokusil se doručit žalovanému výzvu k zaplacení. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až předžalobní výzvu doručenou žalovanému dne 23.6.2021. Jelikož pak žalovaný v tento den bezodkladně neplnil, je od následujícího dne s úhradou v prodlení. Proto soud žalobu ohledně úroků z prodlení za dobu předcházející 24.6.2021 zamítl. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci jen nepatrný neúspěch spočívající v marginální části příslušenství a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále náhrada za předžalobní upomínku a podanou žalobu ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.