8 C 351/2021-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu ve výroku tohoto rozsudku uvedenou částku spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným. V odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne 8.10.2018 uzavřel smlouvu o odběru elektřiny ohledně odběrného místa [obec a číslo], [obec], kde se žalobce zavázal žalovanému dodávat zmíněnou komoditu a žalovaný za tuto uhradit kupní cenu. Takto pak žalobce vystavil žalovanému za spotřebu elektřiny v době od 20.11.2014 do 19.5.2015 fakturu na 1 739,09 Kč splatnou dne 22.6.2015, na níž zbývá uhradit 1 453,09 Kč. Zbývajících 100 Kč představuje smluvní pokuta 100 Kč za prodlení s úhradou faktury. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. <b>Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10.10.2014 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným vyplynulo, že žalobce se zavázal žalovanému dodávat elektřinu na odběrné místo výše uvedené a žalovaný se zavázal za tuto uhradit kupní cenu, a to formou pravidelných záloh stanovených žalobcem. Přímo v textu smlouvy bylo dále ujednáno („ Ostatní ujednání“), že žalovaný je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen„ OP“) a Ceník, žalobcem rovněž doložené. Dále žalobce doložil vyúčtování adresované žalovanému [číslo] jak je shora podrobně specifikováno v žalobních tvrzeních. Z předžalobní upomínky ze dne 4.8.2015 je zřejmé, že žalobce zde nárokuje zaplacení předmětné faktury s výstrahou soudního vymáhání dluhu. Dle přiloženého podacího archu byla písemnost ve stejný den žalovanému odeslána. Z předžalobní upomínky ze dne 15.4.2021 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému, dle poštovního archu byla ve stejný den odeslána. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce na základě výše specifikované smlouvy dodával žalovanému elektřinu na výše uvedené odběrné místo ve výše uvedeném období a ceně. Za spotřebu ve shora uvedeném období žalovanému vystavil fakturu shora uvedenou, jíž žalovaný řádně a včas neuhradil. Pro případ prodlení s placením byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení. Dne 4.8.2015 žalobce žalovanému odeslal předžalobní upomínku. 5. Podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. 6. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Žalobce dodával za výše uvedených podmínek elektřinu žalovanému, který neuhradil včas kupní cenu této komodity (§ 50 energetického zákona) v žalované výši vyplývající z předloženého vyúčtování. Žalovaný netvrdil a tím méně tedy prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu žalobci z tohoto titulu, k němuž se smluvně zavázal, stejně tak nerozporoval dodané množství těchto komodit. Co se pak týče smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každé jednotlivé prodlení s placením záloh a vyúčtování služeb, tak žalovaný nijak nedoložil, že by se s těmito platbami nedostal do prodlení či, že by je alespoň částečně uhradil. Bylo pak případně právě na žalovaném, aby takovou skutečnost prokázal, neboť žalobce nemůže již z jejich povahy prokazovat tzv. negativní skutečnosti, tedy, že mu někdo něco neuhradil. Rovněž pro úplnost je nutné zmínit, že smluvní pokuta byla sjednána přímo v textu poměrně stručné smlouvy na jediné listině, jíž žalovaný podepsal, dle názoru soudu tedy na daný případ nedopadají závěry Ústavního soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smluvních podmínkách u spotřebitelských smluv. Žalobce tedy má na základě shora uvedeného právo na úhradu sjednané smluvní pokuty, když prokázal porušení povinností žalovaného, od nichž je právo na úhradu smluvní pokuty odvislé (§ 2048 občanského zákoníku). Jelikož pak žalovaný neuhradil shora uvedený finanční závazek k výzvě žalobce v daném datu (§ 1958 odst. 2 o.s.ř.), neučinil tak vůči žalobci řádně a včas, je s touto úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobce měl ve věci pouze plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) a doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní upomínky), náleží mu náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to do podání žaloby včetně. V daném případě byly vykonány dva takové úkony, a to příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba (předžalobní výzvu zasílal žalobce sám). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 126 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Tehdy nezastoupenému žalobci pak náleží za zaslání předžalobní upomínky paušální náhrada ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 1 426 Kč (400 + 2 x 200 + 2 x 100 + 126 + 300).