9 C 128/2022-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky 9 150 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 29. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný taktéž cestoval dne 9. 10. 2021 v [obec] metrem [anonymizována dvě slova], dne 5. 10. 2021 v [obec] tramvají [anonymizována dvě slova], dne 31. 10. 2021 v [obec] tramvají [anonymizována dvě slova], dne 13. 10. 2021 v [obec] metrem [anonymizována dvě slova], dne 16. 10. 2021 v [obec] metrem [anonymizována dvě slova] a ve všech případech pak žalovaný uzavřel s žalobkyní taktéž smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole, ani při jedné z výše uvedených jízd, neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Naplnil tak podmínky, proto aby po něm žalobkyně požadovala, za každou výše uvedenou jízdu, jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému (ke každému jízdnému) ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil ani přes upomínku žalobce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 29. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. Žalovaný taktéž cestoval dne 9. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. Žalovaný dále cestoval dne 5. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. Žalovaný dále cestoval dne 31. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. Žalovaný dále cestoval dne 13. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. Žalovaný taktéž cestoval dne 16. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem, o provedení kontroly byl sepsán záznam [číslo]. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné, za každou z výše uvedených jízd, ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému (ke každému jízdnému) ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatil. Splatnost každé pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Dopisem ze dne 13. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. 6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění zák. č.261/2021 Sb., je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif (písm. a); na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování (písm. c); a dále je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. e). Podle § 18a odst. 3) cit. zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b). Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994Sb., o dráhách, ve znění účinném ke dni přepravy žalovaného, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ ObčZ”) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Podle § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť pokud se žalovaný dne [datum] v [obec] [anonymizována tři slova], dále dne 9. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova], dne 5. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova], dne 31. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova], dne 13. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova], dne 16. 10. 2021 v [obec] [anonymizována tři slova] při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit nejen jízdné za každou z výše uvedených jízd ve výši 30 Kč, ale také přirážku k jízdnému (ke každému jízdnému) ve výši 1 500 Kč. V daném případě byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), tj. vzhledem k okolnostem daného případu druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 ObčZ, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 8. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří