9 C 155/2022-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 821,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dlužná částka představuje neuhrazené pojistné za období od 3. 8. 2020 do 22. 11. 2020, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit podle uzavřené pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla – [anonymizováno] [číslo] ze dne 3. 8. 2020. Žalobkyně dále požaduje zaplacení nákladů ve výši 200 Kč, spojených s uplatněním žalované pohledávky. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 3. 8. 2020 byla mezi účastníky uzavřena pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla – [anonymizováno] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno ročně ve výši 9 320 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 3. 8. 2020. Účastníci si dále dohodli, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný svoji povinnost uhradit řádně pojistné neplnil. Žalobkyně proto žalovaného dopisem, upomínkou dlužného pojistného, ze dne 1. 10. 2020 vyzvala, aby dlužné pojistné ve výši 4 710 Kč doplatil. Zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, pojištění dnem 21. 11. 2020 zanikne. Jelikož žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě řádně nezaplatil, pojistná smlouva od dne 22. 11. 2020 zanikla, přičemž tuto skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 4. 12. 2020. Za upomínku dlužného pojistného (1. 10. 2020) účtovala žalobkyně žalovanému poplatek ve výši 200 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2021 k uhrazení dlužné částky. Dne 19. 1. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 6. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 2 ObčZ jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1968 ObčZ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny pojistné smlouvy ve smyslu ustanovení § 2758 zákona „o. z.“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 3. 8. 2020 do 22. 11. 2020. Protože žalobkyně má dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 2 821,89 Kč a poplatky za upomínání ve výši 200 Kč dle Sazebníku poplatků. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 821,89 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Dále je nutno uvést, že požadavek žalobkyně na odměnu advokáta ve výši stanovené § 7 a.t. soud neshledal opodstatněným, když žaloba byla podána po 1. 7. 2014 a je typově podáním předpokládaným § 14b odst. 1 písm. a) a.t., tedy žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.