9 C 199/2022-17 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s ním uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 4 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 18.8.2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a [anonymizováno] adresy. Tímto zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti úvěr splácet byl v rámci webového rozhraní žalovanému zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 4 000 Kč a splatností dne 18.8.2019. I přes výzvy žalobkyně žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.11.2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <b>Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti:</b> Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19.7.2019 („ Smlouvy“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaný, ve které se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit nejpozději do 18.8.2019. Finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny dne 19.7.2019 na účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník předchůdce žalobkyně. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.12.2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 3.12.2021 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. <b>Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 18.8.2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti úvěr splácet byl v rámci webového rozhraní žalovanému zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 4 000 Kč a splatností dne 18.8.2019. I přes výzvy žalobkyně žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.11.2021. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 19.7.2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit nejpozději do 18.8.2019. Žalovaný povinnost vyplývající ze smlouvy neplnil a vznikl mu ke dni podání žaloby dluh celkem ve výši 4 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, jak v části týkající se jistiny, tak i v části týkající se požadovaných zákonných úroků z prodlení. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.