9 C 247/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 07. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 526 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie a plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. Dne 13. 10. 2017 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě nevyjádřila, žalovaný se k této výzvě taktéž nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovaným dne 13. 2. 2014 smlouvu, na základě které dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 9. 1. 2018 do 26. 6. 2018 vystavil právní předchůdce žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 4 716 Kč, splatnou do 20. 8. 2018. Z takto vyúčtované částky žalovaný uhradil 3 285 Kč. Dlužná částka tak činila 1 431 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy a předchůdce žalobkyně byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 918 Kč, která byla započtena na uvedenou fakturu. Dluh se stal splatný dne 20. 8. 2018. Dílčí dluh žalovaného z výše uvedené smlouvy tak tvoří dlužná jistina 513 Kč. 6. [právnická osoba], následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 2. 2021. Dne 16. 2. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 7. Právní předchůdce žalobkyně zároveň uzavřel s žalovaným dne 24. 6. 2014 smlouvu, na základě které dodával žalovanému zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 7. 12. 2017 do 18. 7. 2018 vystavil právní předchůdce žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 2 813 Kč, splatnou do 20. 8. 2018. Z takto vyúčtované částky žalovaný uhradil 1 800 Kč. Dlužná částka tak činila 1 013 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy a předchůdce žalobkyně byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Dluh se stal splatným dne 20. 8. 2018. Dílčí dluh žalovaného z výše uvedené smlouvy tak tvoří dlužná jistina 1 013 Kč. 8. [právnická osoba], následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 2. 2021. Dne 16. 2. 2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 9. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto obchodníkem s elektřinou a zemním plynem a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.) a zároveň smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejichž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému elektřinu a zemní plyn a žalovaný se zavázal zaplatit za odebranou elektřinu a zemní plyn dohodnutou cenu. Za elektřinu odebranou ve shora uvedeném období byla žalovanému vyúčtována částka v celkové výši 513 Kč a za odebraný zemní plyn ve shora uvedeném období byla žalovanému vyúčtována částka v celkové výši 1 013 Kč. Žalobkyně, na níž v souladu s § 1879 a násl. o. z., přešla pohledávka za žalovaným z [právnická osoba], má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 335,46 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 526 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 426 Kč ve výši 509,46 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.