9 C 265/2021-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 730 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 730 Kč od 7.7.2020 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 8.5.2019 do 29.5.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 1 430 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 30.3.2022 se právní zástupce žalobkyně omluvil a žalovaný se k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 8.5.2019 do 29.5.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 1 430 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Dne 5.2.2021 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 2 500 cm3 včetně ve výši 65Kč. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 2 500 cm³ byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, když za období od 8.5.2019 do 29.5.2019 neměl k automobilu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalovanému tak vznikla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti celkem ve výši 1 430 Kč (denní sazba 65 Kč x 22 dní, kdy nebylo vozidlo ze zákona pojištěné) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužný příspěvek včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 1 730 Kč. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovanému vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 7.7.2020 a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 9. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 491 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. 10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.