16 C 222/2023-44 — Okresní soud v Chomutově

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce] není od 15.6.2017 vlastníkem motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], VIN vozidla [anonymizováno]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odůvodnění</b> Žalobce se žalobou ze dne 15.4.2023 domáhal určení, že vlastníkem motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], VIN vozidla [anonymizováno] (dále jen předmětné vozidlo), je žalovaný. Svůj nárok opřel o skutečnost, že dne 15.6.2017 prodal předmětné vozidlo žalobci, který neprovedl přepis jeho vlastnického práva v registru vozidel, ačkoliv měl všechny potřebné dokumenty. Žalobce nedokázal přimět nového majitele ke splnění této povinnosti. V důsledku toho je vystaven následkům nezodpovědného chování žalovaného. Je nucen hradit pokuty, přestože není faktickým provozovatelem vozidla. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, kdy uvedl, že předmětné vozidlo prodal dne 1.10.2017 panu [jméno] [příjmení] a předložil kupní smlouvu. Po koupi vozidla se snažil kontaktovat žalobce, aby mu poskytl součinnost s přepisem vozidla (plná moc od žalobce). Žalobce mu součinnost neposkytl. Po převedení vozidla na pana [příjmení], nemohl tomuto poskytnout součinnost s převodem a opět kontaktoval žalobce, avšak bezúspěšně. Po 5 letech jej žalobce kontaktoval s tím, že není hrazené povinné ručení vozidla. Žalovaný mu sdělil, že již není vlastníkem vozidla a byla mu zaslána kupní smlouva. Přesto žalobce podal žalobu, ve které žádá určení, že vlastníkem vozidla je žalovaný. Při jednání soudu dne 6.10.2023 žalobce změnil žalobu, kdy se domáhá určení, že žalobce od 15.6.2017 není vlastníkem motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], VIN vozidla [anonymizováno]. Soud změnu žaloby připustil. Žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, vyměnili si telefonní čísla a dohodli se, že přepis vozidla budou řešit později. Nevybavuje si, že by se žalovaný na něj obrátil, že potřebuje součinnost s přepisem vozidla. Po pěti letech se dozvěděl, že vozidlo není pojištěno a ČKP na jeho osobu eviduje nedoplatky. Proto po pěti letech kontaktoval žalovaného. Ten mu sdělil, že vozidlo prodal. V roce 2020 mu přišla pokuta, kterou musel zaplatit. [příjmení] se na registr vozidel v [obec] a následně v [obec], kde nic nevyřešil. Jediná cesta byla podat žalobu na určení. Žalovaný potvrdil, že s žalobcem uzavřeli kupní smlouvu, bohužel bez plné moci k přepisu vozidla. Než vozidlo prodal, chtěl přepis vyřešit a chtěl se s žalobcem spojit, kdy mu telefonoval na číslo uvedené ve smlouvě, ale žalobce se mu neozval. Poté, co mu žalobce neposkytl součinnost, neobrátil se na registr vozidel, aby vozidlo přepsal. V říjnu pak vozidlo prodal. Při předání vozidla předal kupujícímu i velký a malý technický průkaz a klíče od vozidla. Po pěti letech se žalobce ozval. [příjmení] mu řekl, že vozidlo prodal. Snažil se najít další kupce. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z listiny označené jako kupní smlouva soud zjistil, že dne 15.6.2017 byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl [značka automobilu], rok výroby 2000, VIN: [anonymizováno] za kupní cenu 17.000 Kč. Prodávající předal kupujícímu velký technický průkaz č. [anonymizováno] [číslo], malý technický průkaz č. UAO [číslo] a 1x klíče od vozidla. Podle čl. VI. smlouvy nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad, k čemuž mu tímto prodávající uděluje plnou moc. Podle čl. VII. kupující bere na vědomí, že prodávající bezprostředně po podpisu smlouvy zruší pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Z listiny označené jako kupní smlouva soud zjistil, že dne 1.10.2017 byla mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo [příjmení] [příjmení], rok výroby 2000, VIN: [anonymizováno], [registrační značka] za kupní cenu 20.000 Kč. Podle čl. VI. bod 3) smlouvy se prodávající zavazuje provést odhlášení vozidla na kupujícího do deseti pracovních dnů od podpisu smlouvy a předat kupujícímu ty doklady, které z důvodu přehlášení vozidla nemohl předat při předání vozidla. Podle sdělení [stát. instituce] ze dne 15.6.2023 je dle centrálního registru vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] žalobce a to od 5.9.2016. Z konverzace mezi účastníky soud zjistil, že v květnu 2022 mezi sebou řešili, jak vyřešit situaci, kdy vozidlo prodané žalovanému není přepsáno a žalovaný je už prodal. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Žalobce je od 5.9.2016 zapsán v evidenci motorových vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu] [příjmení], [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Dne 15.6.2017 nabyl vozidlo do vlastnictví písemnou kupní smlouvou žalovaný, který se podle bodu VI. smlouvy zavázal zajistit nahlášené změn v evidenci držitelů motorových vozidel. Žalobce tak k datu 15.6.2017 pozbyl oprávnění s vozidlem disponovat. Žalovaný svůj závazek nesplnil, kdy přepis vozidla v příslušné evidenci nezajistil a jako vlastník a provozovatel je stále veden žalobce. Dle tvrzení žalovaného, žalobce neposkytl potřebnou součinnost (plnou moc), kdy na jeho zavolání nereagoval. Kupní smlouvou ze dne 1.10.2017 žalovaný předmětné vozidlo prodal novému majiteli. Podle čl. VI. bod 3) smlouvy se žalovaný zavázal provést odhlášení vozidla na kupujícího do deseti pracovních dnů od podpisu smlouvy. Následně v roce 2022 žalobce zjistil, že vozidlo není pojištěno, kdy se na něj obrátila Česká kancelář pojistitelů s výzvou k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žalobce se obrátil na žalovaného, kdy se dozvěděl, že vozidlo žalovaný nepřepsal a před 3 – 4 roky ho prodal. Žalobce se žalobou domáhá rozhodnutí, s jehož pomocí lze docílit odstranění zápisu o jeho vlastnictví předmětného vozidla v registru vozidel. Ve smyslu § 80 o.s.ř. je naléhavý právní zájem na určení dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. V dané věci je žalobce stále zapsán jako vlastník v registru vozidel, ačkoliv tento stav je v rozporu se skutečným stavem, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce kupní smlouvou ze dne 15.6.2017 jako prodávající prodal předmětné vozidlo žalovanému jako kupujícímu. Žalovaný však, ačkoliv se k tomu v kupní smlouvě zavázal, nezajistil zápis změny vlastníka a provozovatele předmětného vozidla v registru vozidel, kdy dle jeho tvrzení mu k tomu chyběla plná moc od žalobce. Podle § 8a odst. 1 zák.č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecný úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle § 8a odst. 2 téhož zákona pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Žalobce by tedy mohl dosáhnout zápisu změny vlastníka i bez součinnosti nového vlastníka, a to jednostrannou žádostí podle § 8a zák. č. 56/2001 Sb. ale podmínkou pro vyřízení takové žádosti podle zákona (ve znění do 28.2.2023) je mimo jiné protokol o evidenční kontrole předmětného vozidla, který není starší než 30 dnů, nezbytný podle § 8a odst. 2 a § 8 odst. 4 písm. b) tohoto zákona. Splnění této podmínky bylo pro žalobce vyloučeno, kdy nemá předmětné vozidlo k dispozici. Žalobci proto nezbylo, než se domáhat určení, že on není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, aby se tak mohl účinně domoci změny zápisu v registru vozidel a tím, je též dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení (srovnej rozhodnutí NSS č.j. 7 As 254/2016-33 ze dne 6.12.2016). Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě jako důvodné vyhověl a určil, že žalobce není od 15.6.2017 vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobce byl poté, co změnil žalobu, ve věci úspěšný a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle ustanovení § 143 o.s.ř. žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. V dané věci dospěl soud k závěru, že příčinou podání žaloby, bylo chování žalovaného, který ačkoliv se v kupní smlouvě zavázal provést přepis vozidla, tento svůj závazek nesplnil. Naopak vozidlo prodal, kdy se i v druhé kupní smlouvě zavázal zajistit