18 C 328/2021-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 29 703 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za období od června 2020 do 1.9.2020 a z titulu bezdůvodného obohacení ve výši nájemného od 2.9.2020 do prosince 2020 za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec] (dále jen,,předmětný byt“). Žalovaná se stala nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobkyní na dobu určitou za dobu od 2.9.2019 do 1.9.2020. Dále užívala byt bez právního důvodu ve výši obvyklého nájemného do 12.4.2021, kdy jej předala zpět žalobkyni. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání na 7.3.2023, na které se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, ani neomluvila. Vzhledem k tomu, že nebylo možné u jednání zjistit, jak žalobkyně dospěla k dlužné částce, soud jednání na žádost právního zástupce žalobkyně odročil za účelem doplnění žalobních tvrzení. 4. Na další jednání nařízené na 8.6.2023 se opětovně dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila, ani neomluvila, proto soud jednal v nepřítomnosti žalované. 5. Žalobkyně následně doplnila svá skutková tvrzení, že se domáhá po žalované zaplacení částky 29 703 Kč, a to za období od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020. Dle nájemní smlouvy a příslušného evidenčního listu vyplývá, že žalovaná měla povinnost hradit měsíčně na nájemném částku 2 860 Kč a na službách částku 2 280 Kč, tedy celkem 5 140 Kč (v návrhu je v čl. I odst. 3 omylem uvedeno 3 916 Kč). Jak dále plyne z přehledu, který byl k žalobě přiložen, a jež byl navržen k důkazu, žalovaná v měsíci červnu 2020 provedla pouze částečnou úhradu ve výši 2 173 Kč, jež byly započteny na dlužné nájemné, avšak i po započtení zbývalo na úhradu nájemného uhradit ještě částku 687 Kč. Na zálohy nebylo uhrazeno ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně opravuje chybu v psaní, kdy v rámci předestřeného výpočtu měl být dluh na nájemném vypočten tak, že 7x 2 860 Kč + 687 Kč = 17 847 Kč. Správně však má být uvedeno: 6 x 2 860 Kč + 687 Kč = 17 847 Kč. Výpočet dlužného nájemného tedy byl již v návrhu proveden správně, avšak v popisu výpočtu byla chyba v psaní. Dluh na službách byl žalované vyúčtován řádným vyúčtováním, z něhož vyplynul nedoplatek ve výši 11 586 Kč, tedy na službách je žalovaná povinna uhradit částku 11 856 Kč. Součtem výše uvedených částek za dlužné nájemné a služby je částka 29 703 Kč, jež odpovídá částce, jejíž zaplacení žalobkyně požadovala v rámci žalobního petitu. Pokud je v odst. 3 čl. II uvedena částka 27 703 Kč, jedná se o zcela zjevnou chybu v počtech, kdy však způsob výpočtu je uveden správně a vede ke správné částce, jež je uvedena v petitu žaloby. Pokud se dále jedná o specifikaci požadovaného příslušenství, toto vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně užívala byt od 9/ 2020 bez právního důvodu, přičemž splatnost příslušenství u bezdůvodného obohacení plyne od jiné doby, než řádného nájemného. Žalobkyně tak požaduje zákonný úrok z prodlení od splatnosti jednotlivých částek nájemného dle nájemní smlouvy za měsíc červen, červenec a srpen, avšak ohledně bezdůvodného obohacení, jež žalované vzniklo za období od září do prosince 2020 úrok z prodlení požaduje souhrnně od uplynutí náhradní lhůty k plnění, jež byla žalované poskytnuta upomínkou ze dne 8. 1. 2021, jak je vysvětleno v čl. IV, tj. od 12. 2. 2021. Splatnost dluhu za služby byla stanovena vyúčtováním, a proto je úrok z prodlení požadován od 1. 8. 2021. 6. Ze žalobkyní předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 2.9.2019 nájemní smlouvu, na jejímž základě se stala žalovaná nájemcem předmětného bytu na dobu určitou od 2.9.2019 do 1.9.2020. 7. Z evidenčního listu soud zjistil, že měsíční nájemné činilo od 2/ 2020 do 5/ 2020 částku 3 916 Kč (z toho nájemné 2 860 Kč a zálohy na služby 2 180 Kč) a od 1.6.2020 pak 2 280 Kč měsíčně. 8. Z vyúčtování nájemného bylo zjištěno, že žalovaná dluží na nájemném 17 847 Kč. 9. Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil, že žalovaná dluží na službách částku 11 856 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno dne 28.6.2021, lhůta k plnění byla stanovena do 31.7.2021. 10. Ze Sdělení o neprodloužení nájemní smlouvy a výzvy k vyklizení a předání bytu ze dne 3.9.2020 soud zjistil, že žalované bylo sděleno, že nájemní smlouva nebyla prodloužena a dne 1.9.2020 skončila. Sdělení bylo žalované doručeno dne 9.9.2020. 11. Ze zápisu o převzetí bytu bylo zjištěno, že byt byl žalobkyní převzat dne 12.4.2021. 12. Z upomínek bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní upomínána s úhradou dluhu. 13. Na základě předložených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná se stala nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou od 2.9.2019 do 1.9.2020. Předmětem žaloby je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného za období od června 2020 do prosince 2020, a to ve výši 17 847 Kč, služeb za rok 2020 ve výši 11 856 Kč, celkem 29 703 Kč. Přestože byla žalovaná několikrát písemně žalobkyní upomínána, dluh ve výši 29 703 Kč neuhradila. 14. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § [číslo] smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 15. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se stala v souladu s § 2201 o.z. a násl. nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou od 2.9.2019 do 1.9.2020 s tím, že žalovaná užívala byt bez právního důvodu od 2.9.2020 do 12.4.2021, kdy došlo k převzetí bytu žalobkyní. Předmětem této žaloby je období od června 2020 do prosince 2020. Žalobkyni vzniklo právo dle § 2217 o.z. na úhradu dlužného nájemného za období od června 2020 do 1.9.2020 a v období od 2.9.2020 do prosince 2020, kdy předmětný byt užívala žalovaná bez právního důvodu, měla žalovaná povinnost hradit v souladu s § 2295 o.z. úhradu ve výši ujednaného nájemného i uhradit částky za vyúčtované služby. Žalovaná tak dluží na nájemném částku ve výši 17 847 Kč, na službách částku ve výši 11 856 Kč, celkem částku ve výši 29 703 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, proto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o.z., který je požadován ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb., za dobu, kdy již žalovaná byla v prodlení s úhradou, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. 18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 10 924 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 486 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 703 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 6. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč. 19. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.