21 C 6/2023-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.10.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 19 580 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že s ní žalovaná uzavřela dne 17.6.2021 Smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 700 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze žalobkyně vrátit včetně příslušenství. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem částku 0 Kč. Ke dni podání žaloby činil dluh žalované celkem 24 929,70 Kč, sestávající se z jistiny 15 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 770 Kč, poplatku za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč, zákonný úrok z prodlení 92 304,70 Kč, účelně vynaložené náklady 3 045 Kč a smluvní pokuty. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. 2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 6.3.2023). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17.6.2021 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale SMS kódem„ [číslo]“. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaná měly mezi s sebou upravit podmínky smlouvy o úvěru, kdy se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 700 Kč a žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku za vybrané volitelné služby ve výši 110 Kč a poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 770 Kč, a to nejpozději do 17.7.2021. Bankovní účet žalované byl označen číslem„ [bankovní účet]“. 6. Ze Všeobecných obchodních podmínek pro spotřebitelský úvěr plyne úprava práv a povinností vyplývající pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalované. 7. Z Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru plyne popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalované. 8. Ze Sazebníku platného od 1.9.2020 plyne úprava základních a volitelných poplatků, nákladů úvěru a smluvní pokuty. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalované. 9. Z Autorizace ověření totožnosti ze dne 17.6.2021 plyne, že ověřování totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP). Protiúčet: [celé jméno žalované], číslo účtu: [bankovní účet]. 10. Z Identifikovaných příjmů bez datace plyne, že byl ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, a to ve výši 9 000 Kč. 11. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 17.6.2021 plyne, že celkový počet členů domácnosti činí 3, z toho dva mají příjem. Pravidelná výše měsíčních výdajů uvedená žalovanou činila 4 200 Kč, výše ověřeného čistého příjmu činila 9 000 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou činila 15 000 Kč, rezerva pro výdaje činila 600 Kč, vypočítané minimální výdaje činily 4 865 Kč. Disponibilní příjem činil 4 100 Kč a posouzení úvěruschopnosti bylo úspěšné. 12. Z kopie občanského průkazu žalované plyne, že žalovaná byla svobodná. 13. Ze Souhlasu se zpracováním osobních údajů plyne, že měl žalovaný dát souhlas se zpracováním osobních údajů. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalované. 14. Z Obecných principů posuzování a filozofie žalobkyně plyne úprava pravidel pro posuzování úvěruschopnosti. Tato listina není opatřena žádným podpisem žalované. 15. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 17.6.2021 plyne, že dne 17.6.2021 byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 15 700 Kč pod [variabilní symbol] a poznámkou„ [číslo]“. 16. Z výzvy ze dne 25.8.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 25.8.2022, jak plyne z podacího lístku. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 20. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 21. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 24. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 17.6.2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 15 700 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaných poplatků. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena SMS kódem: [číslo]. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Všeobecné obchodní podmínky, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Sazebník) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání např. vlastnictví účtu a nebo vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu dne 4.4.2023 se vzdala svého práv