24 C 106/2023-114 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 28. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 46 596,36 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 28. 2. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 10,9 % ročně, a to v 95 měsíčních splátkách po 792 Kč. Jelikož žalovaný zaplatil jen 22 733,89 Kč a dostal se do prodlení, prohlásila jmenovaná společnost ke dni 4. 5. 2022 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 44 796,25 Kč (jistina 43 620,85 Kč a přirostlý úrok 1 175,40 Kč) a poplatků ve výši 1 800,11 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru soud zjistil, že tuto dne 28. 2. 2020 uzavřeli žalovaný a společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na jeho běžný účet č. [bankovní účet] nejpozději do 13. 3. 2020 a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 10,9 % ročně (bez zvýhodnění) v 94 měsíčních splátkách po 792 Kč a poslední 95. ve výši 328 Kč splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 16. 3. 2020. Pro případ prodlení s jednou splátkou delším než tři měsíce, nebo pro případ prodlení s více než dvěma splátkami byla společnost oprávněna prohlásit celý úvěr splatným a požadovat po žalovaném úroky z prodlení. Předložené všeobecné obchodní podmínky pak obsahují zejména výklad některých pojmů, ujednání o doručování a zakotvují možnost aktualizace sazebníku poplatků. 4. Z listiny nazvané ceník pro soukromou klientelu soud zjistil, že jsou zde mimo jiné pro splátkové úvěry uvedeny poplatky ve výši 300 Kč jako náklady s prodlením za 10 dnů a dále 900 Kč za prodlení 40 dnů a 900 Kč za prodlení 70 dnů. 5. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že společnost u žalovaného počítala s uvedenou mzdou ve výši 19 295 Kč, což její pracovník ověřil dle přiloženého výpisu z účtu. Dále společnost z CCB zjistila, že jí žalovaný měsíčně splácí již 8 631 Kč s tím, že úvěr ve výši 657 368 Kč žalovaný čerpal 12. 12. 2019 a revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč sjednal 10. 10. 2019. Z přiloženého výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 17. 6. 2019 do 31. 12. 2019 pak soud zjistil, že tento účet byl založen 17. 6. 2019 jako druhý účet žalovaného, nicméně od srpna 2019 mu sem byla vyplácena mzda od společnosti [právnická osoba], a to za období od srpna do prosince 2019 v průměrné výši 18 918 Kč, avšak v tom jsou pravděpodobně i prosincové prémie, neboť v prosinci bylo žalovanému vyplaceno o cca 10 000 Kč více, než v předchozích měsících. Dalšími příjmy na tento účet pak jsou dva převody z jiného účtu žalovaného. Za uvedené období tak měl účet příjem 753 475,22 Kč a odečteno z něj bylo celkem 753 474,65 Kč. 6. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 28. 2. 2020 do 31. 12. 2020 a listiny nazvané podklady pre súdne konanie soud zjistil, že dne 28. 2. 2020 bylo žalovanému na účet č. [bankovní účet] vyplaceno 50 000 Kč a žalovaný do 1. 8. 2022 (poslední částku uhradil 21. 2. 2022) zaplatil celkem 22 266,11 Kč. 7. Z dopisu ze dne 4. 5. 2022 soud zjistil, že společnost, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 45 482 Kč splatným ke dni 4. 5. 2022. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejich seznamu, dohody o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že se dne 27. 7. 2022 žalobkyně a společnost dohodly na postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky za žalovaným. Z dopisu ze dne 12. 8. 2022 pak soud zjistil, že jím společnost oznamovala žalovanému, že pohledávku za ním uplatněnou v tomto řízení postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalobkyně tento dopis odeslala žalovanému 12. 8. 2022. 9. Z dopisu ze dne 2. 12. 2022 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 51 462,84 Kč do 17. 12. 2022, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se pak podává, že tento dopis byl žalovanému zaslán 5. 12. 2022. 10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 28. 2. 2020 uzavřel se společností smlouvu, kde se společnost zavázala poskytnout mu bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na jeho běžný účet č. [bankovní účet] nejpozději do 13. 3. 2020 a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 10,9 % ročně (bez zvýhodnění) v 94 měsíčních splátkách po 792 Kč a poslední 95. ve výši 328 Kč splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 16. 3. 2020. Téhož dne společnost žalovanému na uvedený účet převedla 50 000 Kč. Žalovaný pak na tento úvěr společnosti zaplatil 22 733,89 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila společnost celý zůstatek úvěru ke dni 4. 5. 2022 splatným. Společnost při poskytování posuzovaného úvěru počítala s příjmy žalovaného ve výši 19 295 Kč měsíčně, což měla ověřit výpisem z účtu, kde jsou však příjmy nižší. Dále společnost zjistila, že jí žalovaný měsíčně splácí již 8 631 Kč s tím, že úvěr ve výši 657 368 Kč žalovaný čerpal 12. 12. 2019 a revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč sjednal 10. 10. 2019. K tomu měla k dispozici výpis z účtu č. [bankovní účet], který byl založen 17. 6. 2019 jako druhý účet žalovaného a od srpna 2019 mu sem byla poukazována mzda. Kromě mzdy byly dalšími příjmy na tento účet dva převody z jiného účtu žalovaného. Za období od 17. 6. 2019 do 31. 12. 2019 tak měl účet příjem 753 475,22 Kč a odečteno z něj bylo celkem 753 474,65 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2022 společnost postoupila žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. 11. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochr