24 C 183/2022-77 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 23. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 14. 9. 2018 smlouvu o úvěru, kde se zavázala poskytnout mu k volnému užití peněžní prostředky ve výši 46 825 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Jelikož tak žalovaný neučinil, prohlásila uvedená společnost celý úvěr splatným ke dni 31. 7. 2019. Žalobou uplatněný nárok byl žalobkyni postoupen na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 3. 7. 2018, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 8. 2019. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 21 273,08 Kč, úroku ve výši 4 209,63 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 693,14 Kč a pojistného ve výši 1 496,60 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] soud zjistil, že tuto dne 14. 9. 2018 uzavřeli společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný s tím, že společnost je připravena poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby podle aktuální nabídky. Je zde ujednáno, že k jednotlivým produktům a službám budou uzavírány samostatné smlouvy a za jakých podmínek, a dále, že žalovanému bude zřízeno internetové bankovnictví. 4. Z listiny nazvané Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]) soud zjistil, že tuto dne 14. 9. 2018 uzavřeli společnost (zastoupená zprostředkovatelem [právnická osoba]) a žalovaný s tím, že společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše limitu 45 000 kč s tím, že 19 004 Kč bude jako specifické čerpání vyplaceno prodejci (zprostředkovateli) po doručení potvrzení o dodání zboží, případně po podpisu smlouvy. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit s tím, že specifické čerpání splatí v 10 splátkách po 1994 Kč (včetně pojištění 94 Kč) a toto čerpání je bezúročné a dále zbytek čerpaných částek až do výše limitu bude splácet (včetně úroku ve výši 22,68 % ročně a zde uvedených poplatků) v pravidelných měsíčních splátkách v minimální měsíční výši 5 % z dlužné částky. Další skutková zjištění soud z této listiny pro níže vyložený právní názor nečinil, stejně jako žádná skutková zjištění nečinil ze všeobecných obchodních podmínek a listiny nazvané předdotazy. 5. Z nedatovaného dopisu soud zjistil, že společnost zde poděkovala žalovanému za využívání jejích služeb s tím, že jakmile bude jeho žádost o úvěr přijata a financována, nalezne smluvní dokumentaci na jejích webových stránkách. 6. Z listiny nazvané číslo úvěru [číslo] pan [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že se jedná o interní evidenci společnosti, která zde zaznamenala vyplacení částek 19 004 Kč, 10 000 Kč, 1 000 Kč, 4 900 Kč, 5 000 Kč, 5 000 Kč a 1 000 Kč, to vše do 22. 11. 2018. Dále zde eviduje úhrady ve výši celkem 5 488 Kč a jsou zde evidovány pokuty za zpoždění a náklady vymáhacího procesu. 7. Z dopisu ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že jím společnost informovala žalovaného, že jelikož je v prodlení se splácením úvěru [číslo] stává se tento úvěr ke dni 31. 7. 2019 splatným celý ve výši 50 013 Kč. 8. Z listiny nazvané rámcová smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 3. 7. 2018 žalobkyně a společnost. Společnost se zde se žalobkyní dohodla na obecných podmínkách postupování pohledávek s tím, že pro každý soubor pohledávek bude uzavřena konkrétní prováděcí smlouva. 9. Z listiny nazvané smlouva o postoupení pohledávek [číslo] včetně seznamu postoupených pohledávek a dalších příloh soud zjistil, že touto společnost dne 16. 8. 2019 postoupila žalobkyni soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení. 10. Z dopisu ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že jím společnost oznámila žalovanému, že pohledávka za ním uplatněná v tomto řízení byla postoupena žalobkyni. 11. Z dopisu ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně opětovně informoval žalovaného o postoupení pohledávky za ním na žalobkyni a vyzval jej k úhradě celkem 50 012,64 Kč do pěti dnů od doručení, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. 12. Z podacího archu ze dne 21. 8. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému toho dne zaslala zásilku RR [číslo] [anonymizována tři slova] a zásilku RR [číslo] [anonymizována tři slova]. 13. Z listiny založených na č.l. 68 a 69 spisu soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť žaloba na ně neodkazuje, jejich předložení soudu zůstalo bez vysvětlení a není povinností soudu znát xml jazyk. 14. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost uzavřela dne 14. 9. 2018 se žalovaným rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] současně Žádost/smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] Přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]). Zde se společnost zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše limitu [částka] s tím, že 19 004 Kč bude představovat tzv. specifické čerpání na úhradu ceny zboží u prodejce (zprostředkovatele úvěru) poté, co obdrží písemné potvrzení žalovaného o tom, že mu byl předmět financování dodán, případně po podpisu smlouvy. Žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit s tím, že specifické čerpání splatí v 10 splátkách po 1994 Kč (včetně pojištění 94 Kč) a toto čerpání je bezúročné a dále zbytek čerpaných částek až do výše limitu bude splácet (včetně úroku ve výši 22,68 % ročně a zde uvedených poplatků) v pravidelných měsíčních splátkách v minimální měsíční výši 5 % z dlužné částky. Dopisem ze dne 24. 6. 2019 pak společnost oznámila žalovanému, že jelikož je v prodlení, odstupuje od smlouvy a prohlašuje veškeré závazky z této smlouvy splatnými ke dni 31. 7. 2019. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2019 pak společnost postoupila mimo jiné pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení žalovanému, o čemž měl být vyrozuměn dopisem ze dne 21. 8. 2019. 15. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že společnost uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., když obsahuje veškeré citovaným ustanovení vyžadované náležitosti, tedy závazek úvěrujícího poskytnout peněžní prostředky a závazek úvěrovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, v tomto případě 22,68 % ročně v případě běžného čerpání. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 17. Z uvedeného tak mohl soud učinit závěr jednak o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, tak o pasivní věcné legitimaci žalovaného, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl se společností ve smluvním vztahu a do tohoto vztahu postoupením pohledávky vstoupila žalobkyně. 18. Dále však, pokud jde o poskytnutí sjednaných peněžních prostředků, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K prokázání této skutečnosti, tedy že žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty žalobkyně navrhla výpis o načerpání úvěru. Takový důkaz však k žalobě nepřipojila. Předložila pouze listinu nazvanou„ číslo úvěru [číslo] pan [celé jméno žalovaného]“, kterou však vytvořila její právní předchůdkyně, přičemž takový důkaz má vypovídací hodnotu toliko jako žalobní tvrzení, a pokud není podpořen dalšími důkazy (například výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně či prodejce), je pro zjištění skutkového stavu zcela bezcenný. Rovněž je třeba poznamenat, že dle žalobních tvrzení měly být peněžní prostředky žalovanému poskytnuty k volnému využití (viz formulace„ poskytnout finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky“), avšak z doplnění tvrzení a z provedeného dokazování vyplynulo, že měla být část převedena prodejci k úhradě ceny zboží poté, co žalovaný předloží písemné potvrzení, že předmět financování převzal (případně po podpisu smlouvy). Ani toto potvrzení však žalobkyně k žalobě nepřipojila, ani jej neoznačila k důkazu. 19. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém ro