24 C 315/2022-67 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 11. 2022 (ve znění jejího doplnění ze dne 7. 7. 2023) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí celkem 12 379 Kč spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], přičemž se žalovaným dne 31. 12. 2020 uzavřela smlouvu, kterou mu tuto bytovou jednotku přenechala k užívání. Dále pak účastníci uzavřeli novou smlouvu dne 31. 12. 2021, kterou žalobkyně přenechala žalovanému do užívání tuto bytovou jednotku na dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a žalovaný se naproti tomu zavázal za toto užívání platit nájemné ve výši 6 800 Kč a zálohy na služby ve výši 3 738 Kč. Žalovaný však nájemné a služby nehradil řádně, když nezaplatil nájemné ani služby za duben a květen 2022, čímž mu vznikl dluh ve výši 21 076 Kč, na který žalobkyně započetla přeplatek služeb za rok 2021 ve výši 8 697 Kč. Žalovaný tak dluží 12 379 Kč, z čehož 1 841 Kč představuje neuhrazené nájemné za duben 2022, 6 800 Kč neuhrazené nájemné za květen 2022 a zbylých 3 738 Kč část nedoplatku služeb za rok 2022. V květnu 2022 žalovaný byt opustil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je mimo jiné vlastnicí bytové jednotky [číslo] v domě [adresa]. 4. Z listiny nazvané smlouva o nájmu bytu a výpočtový list soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] (která zanikla fúzí sloučením se žalobkyní) se žalovaným dne 31. 12. 2020 Smlouvou se uvedená společnost zavázala přenechat žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na dobu od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 a žalovaný se naproti tomu zavázal za toto užívání platit nájemné ve výši 5 600 Kč a zálohy na služby ve výši 5 248 Kč. Z přiloženého změnového listu se pak podává, že od května 2021 byl žalovaný povinen platit zálohy na služby jen ve výši 4 593 Kč. 5. Z vyúčtování služeb za rok 2021 soud zjistil, že žalovanému vznikl přeplatek ve výši 8 697 Kč. Z předloženého archu se pak podává, že žalovaný si toto vyúčtování převzal. 6. Z listiny nazvané nájemní smlouva a evidenční list soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 31. 12. 2021 Smlouvou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a žalovaný se naproti tomu zavázal za toto užívání platit nájemné ve výši 6 800 Kč a zálohy na služby ve výši 3 738 Kč. 7. Z listiny nazvané jednostranný zápočet soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem ze dne 13. 6. 2022 započetla přeplatek žalovaného z vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 8 697 Kč na předpis za duben 2022 (tj. zcela na zálohu na služby a zčásti na nájemné). 8. Z vyúčtování služeb za rok 2022 soud zjistil, že bylo provedeno ve vztahu mezi skutečnými náklady na spotřebované služby za období od ledna 2022 do května 2022 a žalovaným uhrazenými zálohami, přičemž takto vznikl nedoplatek ve výši 6 396 Kč. 9. Z dopisů ze dne 12. 9. 2022 a 21. 9. 2022 soud zjistil, že jimi zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení 12 379 Kč do týdne, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu a obálky soud zjistil, že žalovanému byl dopis ze dne 12. 9. 2022 odeslán dne 19. 9. 2022 a vrátil se jako nedoručený zpět. 10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný nejprve dne 31. 12. 2020 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, jíž se uvedená společnost (která zanikla fúzí sloučením se žalobkyní) zavázala přenechat mu do užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na dobu od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 a žalovaný se naproti tomu zavázal za toto užívání platit nájemné ve výši 5 600 Kč a zálohy na služby ve výši 5 248 Kč (od května 2021 pak jen 4 593 Kč). Vyúčtování služeb za rok 2021 skončilo přeplatkem ve výši 8 697 Kč. Dále žalovaný dne 31. 12. 2021 uzavřel se žalobkyní smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat mu do užívání bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na dobu od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a žalovaný se naproti tomu zavázal za toto užívání platit nájemné ve výši 6 800 Kč a zálohy na služby ve výši 3 738 Kč. Žalovaný nezaplatil nájemné ani zálohy na služby za duben a květen 2022 a v květnu pak bytovou jednotku opustil. Přeplatek z vyúčtování za rok 2021 žalobkyně započetla na předpis za duben 2022 (tj. zcela na zálohu na služby a zčásti na nájemné). Podle vyúčtování služeb za rok 2022 (od ledna do května) pak žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 6 396 Kč. Žalobou uplatněný dluh ve výši 12 379 Kč žalovaný dosud nezaplatil, ač byl o úhradu několikráte upomínán. 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětné bytové jednotce, když obsahuje veškeré § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) vyžadované náležitosti, tedy zejména závazek pronajímatele (žalobkyně) přenechat byt do užívání a poskytovat služby s tím spojené a závazek nájemce (žalovaného) hradit za to nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (§ 2247 o. z.). Jako nájemce tak měl žalovaný povinnost platit nájemné a úhrady za služby. Tato povinnost vzniká se vznikem nájmu a zaniká zánikem nájemního práva způsobem uvedeným v zákoně. Žalovaný povinnost platit nájemné a úhrady za služby neplnil řádně, když mu vznikl na nájemném dluh ve výši 8 641 Kč a na vyúčtování služeb za rok 2022 nedoplatek ve výši 6 396 Kč (z toho žalobkyně v tomto řízení požaduje 3 738 Kč). Neuhrazením nájemného a záloh na služby ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 o. z.). 13. Z vyložených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroku z prodlení, jak jej žalobkyně požadovala podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. 14. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 9 201 Kč tak sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby po 1 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, podání žaloby a účast při jednání soudu dne 23. 6. 2023 (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), náhrady za promeškaný čas, strávený cestou k soudu a zpět dne 23. 6. 2023, za 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT, náhrady cestovních výdajů ve výši 321 Kč za cestu z [anonymizováno] do [obec] a zpět za celkem 44 km vozidlem Škoda Fabia při průměrné spotřebě 4,8 litrů benzinu na 100 km a ceně benzinu (95 oktanů) 41,20 Kč / l (§ 13 odst. 1, 4 AT za užití vyhl. č. 467/2022 Sb.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Odměnu ani náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby soud nepřiznal, neboť tím žalobkyně jen napravovala chybu k výzvě soudu, stejně jako nepřiznal odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za ztrátu času a cestovné za účast při jednání soudu dne 24. 6. 2023, neboť odročováno bylo jen z důvodu na straně zástupkyně žalobkyně, což nemůže jít k tíži žalované. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.