28 C 288/2022-33 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem, popř. provozovatelem osobního vozidla zn. Alfa Romeo 156, [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v období od 31. 8. 2019 do 23. 11. 2019, tj. po dobu 85 dní a dále v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. 98 dní, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyni proto vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedené období nárok na zákonný příspěvek nepojištěných. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě do 30 dnů od doručení, dále upomínku k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu a dlužnou částku nezaplatil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na 17. 1. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného osobního vozidla neměl v období od 31. 8. 2019 do 23. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 23. 1. 2020 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 5 825 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 85 dní. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež byl dne 22. 4. 2021 žalobkyní o zaplacení upomenut s tím, že do 17. 5. 2021 je povinen uhradit částku 5 885 Kč, tj. jak dlužný příspěvek, náklady vymáhání, tak zákonný úrok z prodlení. Dále žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného osobního vozidla neměl v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 9. 9. 2020 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 6 370 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 98 dní. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež byl dne 31. 12. 2020 žalobkyní o zaplacení upomenut s tím, že do 15. 1. 2021 je povinen uhradit částku 6 724,80 Kč, tj. jak dlužný příspěvek, náklady vymáhání, tak zákonný úrok z prodlení. Dne 17. 3. 2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo dle § 2 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, když neměl za období v období od 31. 8. 2019 do 23. 11. 2019, tj. po dobu 85 dní a dále v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tj. 98 dní k vozidlu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním, a to ve výši dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, k čemuž mu stanovila v souladu se zákonem lhůtu nejméně 60 dní ode dne doručení výzvy, ale žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Proto jej žalobkyně o zaplacení upomenula a vyzvala rovněž k náhradě nákladů na uplatnění pohledávky a úroku z prodlení do 10. 6. 2021. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, shledal soud žalobu důvodnou i co do požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je ve výroku ad I. uvedeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 495 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.