30 C 158/2022-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 13. 1. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena dne 24.10.2017 smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 111 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru, když nesplácel řádně poskytnutý úvěr žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne 21. 1. 2018. Ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru, která se sestávala z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, částku ve výši 122 803 Kč. V úvěrové smlouvě bylo dohodnuto v čl. 6 pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru, že žalovaný zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení, přičemž účastníci se v čl. 6 úvěrové smlouvy dohodli na tom, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000Kč. Ze strany žalobkyně bylo u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 463/2018 zahájeno řízení, v němž byl dne 9. 1. 2020 vydán rozsudek č. j. 28 C 463/2018-32. Tímto rozsudkem bylo žalovanému uloženo mimo jiné, aby žalobkyni zaplatil smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 37 000 0 85,60 Kč. Přičemž částka ve výši 37 085,60 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 122 803 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 20. 1. 2018. Uvedeným rozsudkem bylo ze strany okresního soudu žalobkyni, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po datu 20. 11. 2018. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 27. 12. 2021, ve které jej vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 122 803 Kč od 21. 11. 2018 do 27. 12. 2021. V souladu s limity dle čl. 6 smlouvy a v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně zaplacení této smluvní pokuty v částce 17 416,40 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že návrhem na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 25. 10. 2017 zejména článkem 6.5 se účastníci dohodli, že pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. 4. Z čl. 6 smlouvy o úvěru ze dne 25. 10. 2017 soud zjistil, že za den prodlení se považoval každý započatý den prodlení s úhradou daného dluhu. Soud výše však ze strany poskytovatele úvěru uplatněných smluvních pokut nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru uvedené v části A) smlouvy, nejvýše však 200 000Kč. 5. Dopisem ze dne 21. 1. 2018 oznámila žalobkyně žalovanému, že v souvislosti s tím, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru smlouvy [číslo] o délce 65 dnů došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků z této smlouvy vyplývající. Žalobkyně zároveň žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v částce 124 201 Kč. Za tím účelem mu stanovila lhůtu 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení. 6. Dopisem ze dne 27. 12. 2021 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 17 416,40 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení této výzvy na účet ve výzvě uvedený. 7. Podacím archem ze dne 27. 12. 2021 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného užívajícího v té době přechodné jméno a příjmení [anonymizována dvě slova], zaslána doporučená pošta. 8. Rozsudkem pro zmeškání ze dne 9. 1. 2020, č. j. 28 C 463/2018-32 měl soud za prokázáno, že v řízení nebyla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a tudíž ani platnost uzavřené úvěrové smlouvy, neboť žalovaný se k prvnímu jednání ve věci nařízenému bez omluvy nedostavil a žalobkyně, která se zúčastnila nařízeného jednání, vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, ve které s ním dohodla zaplacení smluvní pokuty v případě, že dojde k zesplatnění úvěru pro nepravidelnost splácení tj. v důsledku prodlení žalovaného s úhradou stanovených splátek. Tato smluvní pokuta byla stanovena jako 0,1 % z částky tzv. nové jistiny ode dne zesplatnění do dne úhrady této nové jistiny. Žalovaný tzv. novou jistinu neuhradil. Žalobkyně se domáhala nároku na částky poskytnuté žalovanému z úvěrové smlouvy žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 463/2018. Soud v této věci rozhodl dne 9.1.2020 rozsudkem č.j. 28 C 463/2018-32 bez provedeného dokazování. Soud v tomto předcházejícím řízení nezkoumal platnost uzavřené úvěrové smlouvy, a proto nebylo ani v této věci možné učinit závěr, že nárok žalobkyně je po právu, ale muselo být o této skutečnosti provedeno dokazování. Žalobkyně byla v řízení poučena, aby tvrdila a prokazovala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně tyto skutečnosti neprokázala. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 135 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle § 135 odst. 2 o.s.ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. 11. Podle ust. § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 12. Podle ustanovení § 159a odst. 3 o.s.ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. 13. V daném případě žalobkyně tvrdila, že otázku platnosti úvěrové smlouvy z níž ji byla přiznána smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 122 803Kč od 21.1.2018 do 20.11.2018 ve výši 37 085,60Kč již okresní soud posoudil tak, že smluvní pokutu žalobkyni přiznal. Žalobkyni bylo možné přisvědčit, že jí skutečně byla přisouzena smluvní pokuta, ale rozsudek okresního soudu byl vydán v řízení na návrh žalobkyně, která se dostavila k prvnímu nařízenému jednání ve věci, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil. V řízení nebylo provedeno dokazování, soud vycházel pouze ze skutečnosti, že žalobní tvrzení jsou pravdivá. Z této skutečnosti soud v projednávané věci vycházet nemohl (viz odst.10) a povinností žalobkyně bylo prokazovat, že ujednání o smluvní pokutě se stalo součástí platně uzavřené smlouvy o úvěru v souladu se zákonnými podmínkami z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V této části předmětu řízení (posouzení platnosti úvěrové smlouvy) předcházející rozhodnutí v podobě rozsudku pro zmeškání, nemohlo vytvořit překážku věci rozsouzené. Podepsanému soudu nezbylo nic jiného, než otázku platnosti úvěrové smlouvy, v závislosti na splnění nebo nesplnění zákonné povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, posoudit znovu na základě skutkového stavu zjišťovaného provedenými důkazy. 14. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu m