31 C 328/2022-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 12 237 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovanou dne 1. 4. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení, komfortní splácení a dalších administrativních poplatků) prostřednictvím 60 týdenních splátek po 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná nehradila splátky včas, celkově splatila pouze 17 730 Kč. 2. Žalovaná při jednání dne 13. 3. 2023 potvrdila, že předmětnou smlouvu s [právnická osoba] uzavírala a podle ní obdržela v hotovosti částku 16 000 Kč. Dále uvedla, že před uzavřením smlouvy, které proběhlo se zástupkyní [právnická osoba] u ní doma, dokládala jen pracovní smlouvu s příjmem 12 200 Kč, který je uveden i v zákaznické kartě. Žádné další příjmy v té době neměla a nikdo po ní ani nechtěl dokládat příjmy dalších členů domácnosti. Zástupkyně [právnická osoba] jí pomáhala formulář vyplnit tak, aby to vyšlo. Dále potvrdila, že v době uzavření již splácela jinou zápůjčku od [právnická osoba] se splátkou ve výši 1 100 Kč měsíčně. Ke svým tehdejším výdajům uvedla, že přispívala na domácnost částkou 3 000 Kč matce svého druha, další výdaje si již nepamatuje. V době uzavření zápůjčky měla žalovaná 3 vyživovací povinnosti k nezletilým dětem a byla těhotná se 4 dítětem, které se narodilo po uzavření smlouvy. Předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 17 730 Kč uvedenou v žalobě. 3. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 4. 2018, [číslo] byla žalované v hotovosti poskytnuta zápůjčka ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek po 500 Kč spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 1. 4. 2018 vyplývá, že žalovaná v době uzavření smlouvy vyživovala 3 osoby a byla zaměstnána jako uklízeč veřejných prostranství s příjmem 12 200 Kč a ostatními příjmy 2 800 Kč, přičemž celkové měsíční příjmy žalované a její domácnosti měly bez bližší specifikace činit 35 000 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty na 3 000 Kč a k tomu interní splátky u [právnická osoba] ve výši 1 100 Kč. Dle tabulky umoření žalované před postoupením pohledávky uhradila splátky v celkové výši 17 730 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Dopisem ze dne 3. 8. 2022 podaným dne 24. 2. 2022 právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k plnění před podáním žaloby. 4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně dne 1. 4. 2018 poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce částku 16 000 Kč. Za prokázané soud nepovažuje komplexní zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku ze strany předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná uhradila na svůj dluh žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, celkovou částku 17 730 Kč. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyní a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následující o. z., na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, protože nedostatečným způsobem zkoumala zejména jak příjmy, tak i výdaje žalované. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalované o tom, že příjmy její domácnosti sestávají ze dvou příjmů žalované 12 200 Kč a 2 800 Kč a dalšího příjmu 20 000 Kč, tuto skutečnost ovšem žádným relevantním způsobem neověřila, resp. to z provedeného dokazování nevyplývá. Není tak zřejmé, odkud pocházel další příjem žalované a jak jeho existenci a výši předchůdkyně žalobkyně ověřovala, stejně jako není jasné, jak ověřovala existenci a výši dalšího příjmu domácnosti žalované. Vedle toho předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalované, spokojila se pouze s tvrzením, že výdaje jsou při třech vyživovacích povinnostech žalované jen ve výši 3 000 Kč, což je na první pohled za daných okolností extrémně nízká částka, která nebyl nijak ověřena (např. nájemní smlouvou, výpisem plateb za energie apod.). Rozhodně tak nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že úvěruschopnost žalované byla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nebyla žalovaná smluvně zavázána ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. Žalované byla prokazatelně poskytnuta částka 16 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila (plněním z neplatného právního důvodu) a toto obohacení byla podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinna vydat. Dle nesporných tvrzení a přehledu splátek žalovaná dosud uhradila 17 730 Kč, tedy částku vyšší, než jakou byla povinna žalobkyni vydat. Pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení proto byla uhrazena ještě před zahájením tohoto řízení. Soud proto s odkazem na shora uvedené podanou žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. Přestože měla žalovaná plný úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná žádné náklady řízení výslovně neuplatnila.