31 C 5/2023-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 447 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku vlastníka motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaný jako vlastník neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), a to od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020, tj. 157 dní, a od 25. 9. 2020 do 26. 5. 2021, tj. 244 dní. Žalobkyně jej proto vyzvala k zaplacení příspěvků ve výši 7 379 Kč a 11 468 Kč a dále dvou poplatků spojených s vymáháním příspěvků ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč), na které žalovaný dosud nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 27. 3. 2023. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, ze kterých zjistil následující skutečnosti: Dopisy ze dne 23 9. 2020, 29. 10. 2020 a upomínkami ze dne 11. 2. 2021 a 31. 12. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvků do garančního fondu ve výši 7 379 Kč a 11 468 Kč, protože žalovaný neměl, jakožto vlastník (podle kupní smlouvy na ze dne 15.1.2016), uzavřené povinné ručení k vozidlu Hyundai Lantra, [registrační značka] (objem válců nad 1350 do 1 850 cm3), a to ve dvou obdobích od 27. 12. 2019 do 31. 5. 2020 (157 dní) a od 25. 9. 2020 do 26. 5. 2021 (244 dní), a kromě toho jej vyzvala k zaplacení dvou poplatků za vymáhání ve výši 300 Kč (celkem 600 Kč). Dopisy ze dne 30. 3. 2022 a 7. 4. 2022, vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem výše označeného vozidla, přičemž ve výše uvedených obdobích neměl k vozidlu sjednané povinné ručení po dobu 157 a 244 dní, přičemž zaslanými výzvami byl žalobkyní vyzván k zaplacení částek 7 379 Kč a 11 468 Kč jako příspěvků do garančního fondu a částek 2 x 300 Kč jako náhrad nákladů na uplatnění nároků. Následně byl žalovaný žalobkyní upomínán opětovně a byly mu i zaslány předžalobní výzvy právní zástupkyní žalobkyně. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] do 1 850 cm3 47 Kč. 8. Podle § 2a Vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako vlastník vozidla povinen pojistit odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a vzhledem k tomu, že tak neučinil, měl povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek 47 Kč za každý nepojištěný den, tj. celkem 7 379 Kč (157 dní x 47 Kč) a 11 468 Kč (244 dní x 47 Kč). Protože příspěvky nezaplatil, byl po výzvě žalobkyně povinen uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek (2 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh 19 447 Kč řádné nezaplatil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnostech obou příspěvků. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 447 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V dané věci se přitom jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.