31 C 82/2023-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalovaný jako vlastník neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], (dále jen„ vozidlo“), a to od 16. 12. 2019 do 21. 6. 2020, tj. 189 dní. Žalobkyně jej proto vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 12 285 Kč a dále poplatku spojeného s vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč, na které žalovaný dosud nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 10. 5. 2023. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ve výše uvedených obdobích evidován v registru vozidel jako vlastník vozidla (Škoda Octavia, [registrační značka]), přičemž neměl k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) po celkovou dobu 189 dní, přičemž byl žalobkyní opakovaně vyzýván k zaplacení částky 12 285 Kč jako příspěvku do garančního fondu a náhrady nákladů na uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný žalobkyní upomínán opětovně a byla mu zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako vlastník vozidla povinen dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojistit odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla, a vzhledem k tomu, že tak neučinil, měl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek 12 285 Kč vypočtený dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč za každý nepojištěný den x 189) a protože tak neučinil, byl po výzvě žalobkyně povinen nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh ve výši 12 585 Kč řádně a včas nezaplatil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 585 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a u náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.