8 C 114/2023-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit mu 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován, a to z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21.8.2008, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem. Na základě smlouvy bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalovanému 20 000 Kč, které se zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 13 920 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, na úhradu dluhu zaplatil pouze 12 217 Kč, zbývá tedy uhradit částku ve výši žalované jistiny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015. Zmíněná společnost pak následně pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018. Obě postoupení byla žalovanému oznámena, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. 2. K jednání soudu nařízenému na den 16.5.2023, z nějž se žalobce omluvil, se žalovaný, ač řádně a včas předvolán (převzal osobně na adrese faktického pobytu shora), bez předchozí omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto za užití § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce č. uzavřené dne 21.8.2008 mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným vyplynulo, že jejím předmětem byla půjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že tuto částku od právního předchůdce žalobce převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 920 Kč, tedy celkem částku 33 920 Kč, a to hotově v 53 týdenních splátkách. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány smluvní podmínky, které žalobce rovněž doložil. Dle čl. 5 těchto podmínek se splátky nejprve započítávají na sjednaný poplatek. 4. Z oznámení ze dne 25.6.2015 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávek ze shora uvedených smluv na [právnická osoba] [anonymizováno]. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost odeslána dne 27.7.2015. 5. Z oznámení ze dne 1.10.2018 vyplynulo, že [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávek ze shora uvedených smluv na žalobce. Dle přiloženého poštovního archu byla tato písemnost odeslána dne 4.10.2018. 6. Ze smluv o postoupení pohledávek shora označených vyplynulo, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno] a tato je následně postoupila žalobci. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku [země] byla doložena právní subjektivita [právnická osoba] [anonymizováno]. Z výpisu z obchodního rejstříku [anonymizováno] republiky byla doložena právní subjektivita žalobce. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 18.11.2022 vyplynulo, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato žalovanému odeslána. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce, jak je výše uvedeno, na jejímž základě obdržel hotově celkem 20 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to ve splátkách, jak je shora uvedeno do 53 týdnů. Žalovaný dosud na úhradu dluhu neuhradil 12 217 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci, jak je shora uvedeno, což bylo žalovanému oznámeno a tento byl rovněž vyzván k úhradě dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání avšak marně. 10. Dle § 657 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dle § 657 odst. 1 občanského zákoníku smlouvu o půjčce shora specifikovanou, kde se žalovaný, jenž obdržel v hotovosti finance ve výši 20 000 Kč, zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 920 Kč (jenž je nutné kvalifikovat jako úrok dle § 657 občanského zákoníku), a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 53 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovanému takto po úhradě 12 217 zbývá uhradit shora uvedenou částku ve výši částky žalované. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a zejména prokázal, že uhradil více, než žalobce tvrdí. Žalobce nemůže již z jejich povahy prokazovat negativní skutečnosti, tedy, že mu něco nebylo uhrazeno. Je dále zřejmé, že žalovaný měl dluh jako celek uhradit do 53 týdnů od uzavření smlouvy, což řádně a včas neučinil a od následujícího dne po uplynutí lhůty 53 týdnů od 28.9.2009 je tedy v prodlení (§ 517 občanského zákoníku) a žalobci náleží rovněž úroky z prodlení (§ 517 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době prodlení. Jelikož žalobce požadoval úroky plynoucí až od 2.7.2015, přiznal je soud až za toto období, když žalobce takto požadoval méně, než k čemu byl oprávněn. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 869 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě účelně vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání ve věci samé – žaloba) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 2 321 Kč (869 + 1 200 + 252).