8 C 251/2021-104 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou ve smyslu jejího doplnění ze dne 30.5.2022 domáhal určení specifikovaného ve výroku č. I tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba s ev. [číslo] pozemku p. [číslo] oba zapsané na [list vlastnictví], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek]. Žalobkyně nabyla nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [příjmení] obcí [obec], [IČO] a dále je pronajímá společnosti [právnická osoba], [IČO]. Ve zmíněném katastrálním území doposud neproběhla obnova katastrálního operátu novým mapováním. Katastrální území bylo pouze digitalizováno formou převodu grafické katastrální mapy do tzv. katastrální mapy digitalizované. Digitalizované hranice jsou poměrně významným způsobem posunuty oproti grafické katastrální mapě. [obec] pozemků zobrazených v katastrální mapě je nutné považovat pouze za orientační, bez faktického ověření hranic v terénu. [obec] pozemku [parcelní číslo] doposud nebyly geodeticky zaměřeny. Pozemek [parcelní číslo] je po celém svém obvodu obklopen pozemkem p. [číslo] jehož vlastníkem je žalovaný a jehož část specifikovaná shora uvedeným geometrickým plánem, je ve skutečnosti vlastnictvím žalobce. Stav zápisu v katastru nemovitostí v daném ohledu neodpovídá skutečnému stavu. Žalobce je o svém vlastnickém právu ke sporné části přesvědčen z několika důvodů. Společně se stavbou ev. [číslo] byla předchozími i současným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] spolu s tímto pozemkem vždy užívána i sporná část, která měla a má shodný způsob využití s pozemkem p. [číslo] tyto pozemky byly vždy užívány výlučně k rekreaci vlastníků nemovitostí. Všichni předchozí i současný vlastník pozemku [parcelní číslo] vždy zajišťoval údržbu sporné části společně s údržbou pozemku [parcelní číslo]. Fakticky se převážně jednalo o odstraňování náletových dřevin, sečení a zajišťování svahu proti sesuvu. Ze současných i historických leteckých snímků je zřejmá vizuální hranice mezi pozemkem [parcelní číslo] se spornou částí a pozemkem p. [číslo] tj. mezi zalesněnou a nezalesněnou částí pozemků. Na pozemku p. [číslo] sporné části nikdy vzrostlé stromy nebyly. Vyjma existující přírodní hranice (avšak fakticky vytvořené užíváním ze strany vlastníků pozemku [parcelní číslo]) existuje v terénu několik historických, uměle vytvořených objektů, jednoznačně vymezujících spornou část. Jedná se o elektroměrovou skříň ve východní části u příjezdové cesty k budově ev. [číslo] když tato skříň vymezuje východní hranici sporné části pozemku vůči pozemku p. [číslo] zároveň slouží výlučně pro potřeby zmínění budovy. Dále se jedná o betonový plotový sloupek v jihozápadní části – tento sloupek vymezuje jihozápadní roh sporné části vůči pozemku p. [číslo] betonový plotový sloupek v jihovýchodní části – tento sloupek vymezoval jihovýchodní roh sporné části vůči pozemku [parcelní číslo]. Sesuvem svahu v jižní části došlo k vyvrácení sloupku a jeho následnému odstranění. V případě, že by nedošlo k nápravě chybného zápisu v katastru nemovitostí, je žalobce s ohledem na všechny doposud zjištěné informace přesvědčen, že sporná část byla vydržena již předchozím vlastníkem pozemku [parcelní číslo]. Žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť soudní rozhodnutí je předpokladem pro změnu zápisu vlastníka v katastru nemovitostí. 2. Žalovaný k tomu ve svém podání ze dne 25.1.2022 uvedl, že navrhuje žalobu zamítnout, když hranice pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] nejsou sporné. Hranice byly zjišťovány v roce 2018 a jsou zaznamenány na vytyčovacím náčrtu vyhotoveným [jméno] [příjmení] (geodetické práce a služby, [ulice a číslo], [PSČ] [obec]), a to ještě v době, kdy byla vlastníkem pozemku [příjmení] [územní celek], od níž žalobce pozemek nabyl. Na žádost žalovaného byl v roce 2021 proveden další vytyčovací náčrt společností [právnická osoba] ([ulice a číslo], [obec]), kde byly hranice pozemku určeny shodně jako v předchozím vytyčovacím náčrtu. Z výše uvedených skutečností a dokumentů vyplývá, že hranice pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce je zcela zřejmá, a že žalobce neoprávněně v rozporu se zákonem o lesích a bez právního důvodu užívá část lesního pozemku [parcelní číslo]. 3. Při jednání soudu dne [datum] strany sporu setrvaly na svých dosavadních stanoviscích. Právní zástupce žalobce doplnil, že nárokovaný pozemek byl po dlouhou dobu nerušeně užíván, o tom, že by jeho část mohla být sporná, se žalobce dozvěděl až v souvislosti s dosud neskončeným řízením o přestupku, kdy mu je kladeno za vinu, že měl neoprávněně zabrat část nárokovaného pozemku, provádět zde neoprávněně terénní úpravy, kácet stromy apod. Co se týče vytyčovacích náčrtů doložených žalovaným, tak první zmíněný žalobce neviděl a s druhým se seznámil, ale nesouhlasí s ním. Pověřená zaměstnankyně žalovaného k tomu odvětila, že žalovaný považuje tvrzení o nerušeném užívání pozemku v jeho nárokované šíři za sporné. Co se týče staršího vytyčovacího náčrtu, tak tento byl souhlasně podepsán [příjmení] [anonymizováno] jakožto tehdejším vlastníkem předmětného pozemku a nijak neinformovala žalovaného, že v tomto ohledu došlo k nějaké změně. Co se týče zmiňovaného přestupkového řízení, tak se jedná o přestupek spočívající v tom, že bylo neoprávněně zasaženo do lesního porostu, bez ohledu na otázku vlastnictví pozemku, kdy tento zásah byl učiněn v rozporu s lesním zákonem. Žalobce byl následně soudem s výstrahou neúspěchu ve věci vyzván dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění důkazů k prokázání jeho tvrzení o tom, že došlo k chybnému zákresu předmětného pozemku a k vydržení této sporné části, když důkazy doposud navržené k datu jednání takovému závěru nesvědčí. 4. Žalobce k výzvě soud navrhl v otázce chybného zákresu důkaz odborným vyjádřením katastrálního úřadu, který byl měl sdělit odpovědi na následující otázky. Na základě jakých skutečností došlo k zákresu hranic pozemku p. [číslo] kat. území [část obce] u [obec], v analogové katastrální mapě? Jaká byla přesnost zobrazení hranic pozemků v analogové katastrální mapě? Odpověď by měla zahrnovat jak vyjádření k obecné přesnosti analogových katastrálních map, tak k přesnosti v nynějším [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Jakým způsobem byla provedena digitalizace katastrální mapy v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] Jsou při digitalizaci katastrálních map brány v úvahu hraniční prvky (přírodní i uměle vytvořené), které fakticky hranice pozemků vymezují? Těmito prvky jsou myšleny například hranice lesního porostu, historické ploty či vedlejší stavby související s hlavní stavbou na pozemku. V otázce vydržení žalobce navrhl provedení důkazu leteckými snímky z let 1952, 1975, 2015 a 2017 a třemi historickými fotografiemi z předmětného místa. K výzvě soudu žalobce sdělil, že již jiné důkazy v daném ohledu protazím navrhovat nebude. 5. Při jednání soudu dne [datum], z nějž se žalobce omluvil, pověřená zaměstnankyně žalovaného uvedla, že důkazy předložené žalobcem o oprávněnosti žaloby nesvědčí, přičemž žaloba byla od počátku účelová. Bylo totiž vedeno správní řízení o tom, že žalobce musí odstranit určité věci, stavby a příslušenství, přičemž žalobce se mimo jiné bránil tím, že toto bylo instalováno na jeho pozemku. Správní řízení již bylo pravomocně skončeno v neprospěch žalobce, a proto pro něj zřejmě žaloba ztratila smysl. Pověřená zaměstnankyně žalovaného závěrem navrhla žalobu zamítnout s odkazem na svá dosavadní vyjádření a přiznat žalovanému náhradu nákladů řízení. <b>Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:</b> 6. Z dvou fotografií (číslo listu 6 spisu) vyplynulo, že na těchto se nachází cihlový zastřešený sloupek s železnými dvířky, typickými pro elektroměrné a obdobné skříňky a dále kamenný sloupek ve vegetaci. Obě fotografie jsou detailní a není z nich zřejmý celkový kontext, tedy kde a v jakých podmínkách se tyto věci nachází. 7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že tuto uzavřel žalobce jako kupující s [příjmení] obcí [obec] jako prodávajícím, kdy předmětem koupě byly pozemky p. [číslo] p. [číslo] ve výše uvedeném katastrálním území. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15.1.2018 vyplynulo, že k tomuto dni byl jako vlastník těchto nemovitostí zapsána [příjmení] [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22.7.2021 pak vyplynulo, že jako vlastník již byl zapsán žalobce. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22.7.2021 vyplynulo, že vlastníkem pozemku p. [číslo] ve shora uvedeném katastrálním území je žalovaný. 8. Žalobce dále předložil letecký snímek z roku 2016, na němž je zachycen pozemek p. [číslo] s tím, že na tomto je patrná stavba domu a hranice zasahující i do lesního porostu, který zmíněný pozemek obklopuje. Pozemek je zde dále zachycen ve srovnání analogového i digitálního zakreslení, kdy je patrno, že došlo k určitému posunutí pozemku, a