8 C 359/2022-38 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení 10 620 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak je shora specifikován. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno] – nákladního automobilu do 3 [hmotnost] a k tomuto vozidlu neměl v době od 13.12.2019 do 10.4.2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tím žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo nebylo pojištěno 120 dní a žalobkyni dle § 4 zmíněného zákona tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku dle tohoto zákona. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě, a to výzvou doručenou žalovanému dne 28.5.2020, splatnost příspěvku tak nastala v den předcházející dni, od nějž žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení. Nároková částka pak sestává z příspěvku a paušální náhrady nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky, obojí ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku zaslanou mu žalobkyní. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavil. Soud tedy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti účastníků řízení s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně doložila výzvu k úhradě dlužného příspěvku, jak je shora specifikován, adresovanou žalovanému s tím, nechť tak žalovaný učiní do 60 dnů od doručení této výzvy. Z potvrzení provozovatele poštovních služeb vyplynulo, že daná písemnost byla doručena dne 1.6.2020. Dále žalobkyně doložila upomínku adresovanou žalovanému k úhradě dlužného příspěvku, jež byla dle přiloženého potvrzení pošty (a dodejky) žalovanému doručena dne 19.10.2020. Upomínka obsahuje rovněž výstrahu soudního vymáhání daného dluhu. Dále žalobkyně doložila další dvě upomínky adresované žalovanému, bez dokladu jejího odeslání. Z výpisu z registru silničních vozidel vyplynulo, že shora uvedené vozidlo se shora uvedeným objemem motoru je evidováno jako provozované, a to žalovaným. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný provozoval shora specifikované vozidlo ve shora specifikovaném období bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku výzvou doručenou dne 1.6.2020, následně žalovaného k úhradě upomínala s výstrahou soudního vymáhání dluhu. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1.1.2018, činí denní sazba příspěvku u vozidla s objemem válců motoru shora specifikovaným částku 86 Kč. Dle § 2a cit. vyhlášky činí výše nákladů [žalobce] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako provozovatel vozidla specifikovaného shora ve výše zmíněném období neměl k tomuto vozu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu. Soud se v tomto ohledu spokojil s výpisem z registru silničních vozidel, když žalovaný tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, jak co se týče provozování vozidla, tak co se týče úhrady příspěvku či sjednání pojištění odpovědnosti z provozu v daném období. Vzhledem k těmto skutečnostem má tedy žalobkyně právo na úhradu příspěvku dle § 4 zákona. Za dané období čítající 120 dní po 86 Kč (§ 2 odst. 1 shora cit. vyhlášky) tedy v celkové výši 10 406 Kč (žalobkyně požadovala 10 320 Kč), žalobkyně má pak rovněž právo na paušální náhradu svých výdajů dle § 4 odst. 4 zákona, které dle § 2a shora cit. vyhlášky činí 300 Kč Celkem tedy v součtu dlužná částka odpovídá žalobnímu nároku. Žalovaný byl dle § 4 zákona povinen plnit k výzvě žalobkyně (dle § 573 občanského zákoníku je třeba odeslanou zásilku považovat za doručenou třetí den od jejího odeslání), jelikož tak v dané lhůtě řádně a včas neučinil, je od následujícího dne v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Náklady řízení na straně žalobkyně by pak tvořil soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci by se jednalo o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka by v daném případě účelně vykonala dva takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba) a náležela by jí tak odměna a náhrady v celkové výši 800 Kč (2 x 300 + 2 x 100). Náklady na zaslání předžalobní upomínky právní zástupkyní nelze shledat účelně vynaloženými, když dle doložených dokladů byl žalovaný opakovaně vyzýván i samotnou žalobkyní, a to rovněž s výstrahou soudního vymáhání dluhu (žalobkyně tím konečně pouze plnila povinnost danou § 4 odst. 7 zákona), přičemž náklady na předžalobní upomínky byly žalobkyni přiznány. Soud v daném ohledu vyhází též ze závěrů Krajského soudu v Ústí nad Labem vyjádřených v usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde byla právě tato otázka ve vztahu k žalobkyni řešena. Co se týče doplnění žaloby k výzvě soudu, tak žalobkyni ničeho nebránilo, aby dané listiny a tvrzení uvedla již v žalobě, nereagovala tak na protistranu či obdobný procesní vývoj ve věci. Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 168 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uved