8 C 380/2023-47 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit 40 000 Kč s příslušenstvím, jak je shora specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi účastníky řízení byla uzavřena podnájemní smlouva ohledně bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované] Smluvní vztah byl ukončen okamžitou výpovědí podanou žalobcem dne 1.6.2022, neboť žalovaná po dobu delší tří měsíců byla v prodlení s úhradou nájemného, na kterém žalobci dlužila částku 36 000 Kč. Ke dni 1.6.2022 pak žalovaná písemně uznala výše uvedený dluh spolu s dluhem ve výši 4 000 Kč vzniklým z titulu náhrady škody za přihlášené energie po odpojení, a to co do důvodu i co do výše, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Na dluh žalovaná ničeho neuhradila i přes upomínání ze strany žalobce. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Soud provedl důkaz uznáním dluhu ze dne 1.6.2022, kde se účastníci řízení předně dohodli na okamžitém skončení podnájemního vztahu ke shora uvedenému bytu. Žalovaná se dále prohlásila, že žalobci dluží k datu sepsání listiny na nájemném 36 000 Kč a dále částku 4 000 Kč za spotřebované energie po jejich odpojení. Dále žalobce doložil smlouvu o podnájmu bytu, jíž uzavřel s žalovanou dne 30.12.2020 ohledně shora uvedeného bytu, kde se žalovaná zavázala k měsíčním platbám ve výši 6 200 Kč. Dále žalobce doložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně podacího lístku svědčícího o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaná podepsala dne 1.6.2022 listinu shora specifikovanou. Dlužnou částku zmíněnou v listině neuhradila i přes následné upomínání žalobcem. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. <b>Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.</b> Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dluh vůči žalobci ve výši žalované jistiny uznala co do důvodu i výše, má soud za to, že v době uznání tento dluh trval (§ 2053 občanského zákoníku). Jelikož žalovaná netvrdila a tím méně prokázala, že by provedla v dané souvislosti jakoukoliv úhradu žalobci, soud žalobě vyhověl. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, je od data uvedeného v žalobě v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobci rovněž náleží úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se zavázala k měsíčním úhradám, k datu následujícímu po sepsání uznání dluhu již tedy nepochybně byla v prodlení s předcházejícími platbami. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 600 Kč a náklady na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 2 700 Kč. Právní zástupce žalobce v daném řízení účelně vykonal tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 10 600 Kč (1 600 + 3 x 2 700 + 3 x 300).