21 C 357/2023-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.7.2023, doplněnou podáním ze dne 14.11.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 61 137,70 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 1.9.2022 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla za žalovaného uhrazena zprostředkovateli úvěru kupní cena zboží ve výši 52 980 kč, jež byla poukázána na bankovní účet prostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 36 splátkách po 1 696 Kč měsíčně, včetně sjednaného úroku. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr předchůdkyni žalobkyně řádně a včas nevrátil, ničeho neuhradil. Smlouvou 19.4.2023 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty a poplatků za odeslání upomínek. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 11.12.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Z listiny označené„ Žádost / Smlouva o úvěr [číslo]“ bez datace plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; na listině je vyznačeno, že byla podepsána elektronicky. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 52 980 Kč na financování zboží – výpočetní techniky, kdy kupní cena měla být hrazena přímo zprostředkovateli (obchodníkovi – [právnická osoba] [anonymizováno], [obec], [IČO]) v den dodání zboží, a to na bankovní účet zprostředkovatele. Sjednaná výše úrokové sazby měla činit 9,46 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem částku 61 056 Kč, a to formou s36 měsíčních splátek po 1 696 Kč. Mezi účastníky měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. 6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bez datace plyne popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, úprava nákladů úvěru a dalších důležitých právních aspektů. 7. Z Dopisu ze dne 5.9.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že mu byl schválen úvěr ve výši 52 980 Kč, který měl být čerpán od 2.9.2022 se sjednanou úrokovou sazbou 9,46 % ročně. První splátka měla být splatná dne 17.10.2022. 8. Z Odstoupení ze dne 24.2.2023 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od úvěrové smlouvy uzavřené dne 31.3.2023 pro prodlení se splácením úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 56 083 Kč. 9. Z Platební historie bez datace plyne, že tuto litinu vyhotovila předchůdkyně žalobkyně s tím, že dne 2.9.2022 mělo dojít k čerpání úvěru ve výši 52 980 Kč a žalovaný ničeho neuhradil. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.4.2023 včetně Přílohou č. 1 plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 27.4.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 2.5.2023, jak plyne z podacího archu. 11. Z Potvrzení o provedení transakce plyne, že dne 21.4.2023 byla zaúčtována na účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] platba v nečitelné výši, se zprávou„ [anonymizováno] – úhrada portfolia“. 12. Z výzvy ze dne 27.4.2023 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 56 191,25 Kč. 13. Z výzvy ze dne 1.6.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu 56 953,29 Kč. 14. Z Předžalobní výzvy ze dne 14.8.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 56 082,39 Kč. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 16.8.2023, jak plyne z podacího archu. 15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 16. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 17. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. 18. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 19. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 22. Soud má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ). 23. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií. 24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla dne 1.9.2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 52 980 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena údajem o jejím elektronickém podpisu. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal. 25. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání např. vlastnictví účtu a nebo vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682