23 C 368/2023-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 20 311 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměl v období od 30.7.2021 do 24.9.2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl za období od 30.7.2021 do 30.9.2021 nárok na příspěvek ve výši 2 961 Kč (63 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku nastala dne 31. 5. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Za období od 1.10.2021 do 29.4.2022 vznikl žalobkyni nárok na příspěvek ve výši 9 917 Kč (211 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku nastala dne 13. 9. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dále jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměl v období od 2.10.2021 do 17.2.2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 533 Kč (139 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku nastala dne 28. 6. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby příspěvky nepojištěných a poplatky uhradil, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v samotné žalobě, žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměl v období od 30.7.2021 do 24.9.2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl za období od 30.7.2021 do 30.9.2021 nárok na příspěvek ve výši 2 961 Kč (63 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku ze dne 17.3.2022 nastala dne 31. 5. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Za období od 1.10.2021 do 29.4.2022 vznikl žalobkyni nárok na příspěvek ve výši 9 917 Kč (211 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku ze dne 30.6.2022 nastala dne 13. 9. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dále jako vlastník/provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 neměl v období od 2.10.2021 do 17.2.2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 533 Kč (139 dní x 47 Kč), jehož splatnost na základě výzvy žalobkyně k úhradě závazku ze dne 14.4.2022 nastala dne 28. 6. 2022, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby příspěvky nepojištěných a poplatky uhradil, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 5. Podle § 3 odst. 2 věta první zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění, (dále jen„ ZoPOV“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 odst. 1 věta první ZoPOV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 4 ZoPOV osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 5 ZoPOV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZoPOV, v platném znění, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZoPOV se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč. 10. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 ZoPOV činí 300 Kč. 11. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel shora uvedených osobních automobilů neměl ve shora specifikovaných obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni vznikl nárok na příspěvek v celkové výši 19 411 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) Vyhlášky ve spojení § 4 odst. 5 ZoPOV, jehož splatnost nastala na základě shora specifikovaných výzev žalobkyně k úhradě závazků, a nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 900 Kč (3 výzvy po 300 Kč) dle § 4 odst. 4 ZoPOV. Dle § 1970 o.z. náleží žalobkyni rovněž úroky z prodlení, které jsou požadovány od data, kdy již byl žalovaný v prodlení se zaplacením svého dluhu dle splatnosti příspěvků na základě výzev žalobkyně, a to ve výši zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se tedy domáhá žalované pohledávky i jejího příslušenství po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 265 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupkyni žalobkyně. 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.