30 C 95/2024-13 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 8. 2. 2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky z odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 8. 3. 2022 smlouvu o úvěru ve výši 18 080 Kč skládající se z půjčené částky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 180 Kč. Podle smlouvy měl žalovaný splácet týdně 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr celkem částku 2 622 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala žalobkyně tak, že kontrolovala databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolovala rodné číslo žalovaného systémem společnosti Credit Check s.r.o.. Kontrolovala náhledem do záznamu insolvenčního rejstříku, prováděla kontrolu zaměstnání telefonicky a kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, a vyhodnocovala aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta na základě odborných vědomostí z terénu od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti. Dále provedla též kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta. Žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určila den 2. 5. 2023 datem prodlení se tedy stal den následující 3. 5. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko ve věci soudu nesdělil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn na základě důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že dne 8. 3. 2022 byla se žalovaným sepsána smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které požádal o hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu 60 týdnů se zápůjční úrokovou sazbou 70,89 % p.a.. Tento spotřebitelský úvěr byl poskytnut s úrokem 1 980 Kč, s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celková výše spotřebitelského úvěru tak činila 18 180 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal od žalobkyně v hotovosti celou výši úvěru 10 000 Kč v den podpisu smlouvy. Úvěr měl být splácen v 60týdenních splátkách po 303 Kč.4. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl žalobkyni číslo svého občanského průkazu, číslo svého mobilního telefonu a dále adresu pobytu, na které měly probíhat hotovostní výběry splátek, kontaktní adresu a dále uvedl, že užívá byt v nájmu, že je vyučen, je ženatý nevlastní žádné nemovitosti ani osobní automobil, nebyl soudně stíhán ani trestně stíhán, úvěr od společnosti už měl.5. Z evidenční karty klienta jsou dále zjistil, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na plný úvazek a jeho čistý měsíční příjem činí 21 854 Kč. Z tohoto příjmu činily životní výdaje na bydlení 4 872 Kč a životní minimum na ověření 4 360 Kč, nebankovní závazky pak činily 1 313 Kč. Žalobkyně z toho dovodila měsíční výdaje domácnosti ve výši 10 545 Kč a disponibilní zůstatek odhadla na 11 309 Kč.6. Splátkovým kalendářem soud zjistil, že úvěr měl být splacen v osmnáctém týdnu od následujícího roku po poskytnutí úvěru.7. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 15 558 Kč ve lhůtě do sedmi dnů od doručení této upomínky na ve výzvě uvedený bankovní účet.8. Dokladem o odeslání měl soud za prokázáno, že předžalobní výzva byla odesílána dne 8. 8. 2023.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.10. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 8.3.2022 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016.11. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.12. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jestliže se spokojila pouze s údaji, které jí poskytl sám žalovaný a tyto řádně neověřila. Nevyžádala si výplatní pásky za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru. Nevyžádala si výpis z účtu o tom, jaká je jeho platební bilance a zda jsou pravdivá tvrzení o jeho měsíčních výdajích. Neověřila v příslušných registrech, alespoň NRKI, BRKI a SOLUS jaké jsou jeho závazky a zda nemá závazky po splatnosti. Za daného stavu věci považoval soud závěr žalobkyně o disponibilním příjmu ve výši 11 309Kč za nereálný a nezpůsobilý k tomu, aby nebylo možné pochybovat, že se žalovaný nedostane do problémů se splácen