31 C 80/2024 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 375 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného příspěvku vlastníka motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „povinné ručení“). Žalovaný jako vlastník neměl sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“), a to od 12. 7. 2022 do 13. 12. 2022, tj. 155 dní. Žalobkyně jej proto vyzvala k zaplacení příspěvku ve výši 10 075 Kč a poplatku spojeného s vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč, na které žalovaný dosud nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 6. 5. 2024. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Žalovaný byl ve výše uvedeném období na základě kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2021 uzavřené s prodávajícím , jméno FO, vlastníkem vozidla VW Passat, reg. zn. , SPZ, , přičemž neměl k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) v období od 12. 7. 2022 do 13. 12. 2022 (155 dní), a proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku do garančního fondu ve výši 10 075 Kč a kromě toho i k zaplacení poplatku za náhradu nákladů na uplatnění nároku po 300 Kč. Následně byl žalovaný žalobkyní upomínán opětovně a byla mu zaslána předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně.4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jako vlastník vozidla povinen dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), pojistit odpovědnost za újmu způsobenou jeho provozem, a vzhledem k tomu, že tak ve výše uvedeném období neučinil, měl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek vypočtený dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč za každý nepojištěný den), tj. celkem 10 075 Kč (155 dní x 65 Kč). Protože příspěvek nezaplatil, byl po výzvě žalobkyně povinen uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek (300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj celkový dluh ve výši 10 375 Kč řádné nezaplatil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to dle § 1968 o. z. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 375 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.