57 C 57/2024-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 18.3.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 038 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný byl v období od 5.1.2023 do 5.3.2023 vlastníkem - provozovatelem osobního motorového vozidla r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , Anonymizováno, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 5.1.2023 do 5.3.2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném (dále jen „ZPOPV“). Žalobkyni tak vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 93 Kč x 60 dnů a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Dále toto vozidlo nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 6.3.2023 do 19.6.2023 podle shora citovaného zákona. I zde žalobkyni vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek, a i v tomto případě žalobkyně vyzvala žalovanému v souladu s citovaným zákonem k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 93 Kč x 106 dnů a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak celkem domáhá zaplacení částky ve výši 16 038 Kč s příslušným úrokem z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.4. Z Výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 25.9.2023 a ze dne 17.10.2023 je patrné, že žalobkyně urgovala žalovaného o úhradu dlužné částky ve výši 6 045 Kč, resp. 6 070 Kč za dlužné povinné ručení k osobnímu vozidlu r.z. 3K66953 za období bez pojištění od 5.1.2023 do 5.3.2023.5. Z listiny označené jako Zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách je zřejmé, že se jednalo o vozidlo tov. zn. VW Passat Variant Syncro se zdvihovým objemem na 2500 cm3, palivo LPG. V registru Ministerstva dopravy bylo od 25.7.2022 a jako vlastník a provozovatel vozidla byl evidován žalovaný, identifikovaný svým rodným číslem.6. Výzvou k úhradě ze dne 27.4.2023 a II. upomínkou o úhradu nedoplatku ze dne 1.9.2023 urgovala žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu ve výši 5 880 Kč, resp. 5 991 Kč (60 dnů x 93 Kč), dále o náklady uplatnění 300 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení. Z listin bylo zjištěno, že vozidlo bylo dosud naposledy pojištěno v období od 7.12.2022 do 4.1.2023 z titulu smlouvy č. , hodnota, uzavřené s , právnická osoba, . Mezi tím žalobkyně urgovala žalovaného o úhradu dlužné částky ještě Upomínkou ze dne 2.8.2023.7. Z Výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 11.12.2023 a ze dne 31.1.2024 je patrné, že žalobkyně urgovala žalovaného o úhradu dlužné částky ve výši 10 334 Kč, resp. ve výši 10 441 Kč za dlužné povinné ručení k osobnímu vozidlu r.z. 3K66953 za období bez pojištění od 6.3.2023 do 19.6.2023.8. Výzvou k úhradě ze dne 10.8.2023 urgovala žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu ve výši 9 858 (106 dnů x 93 Kč), dále o náklady uplatnění 300 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení. Z listin bylo zjištěno, že vozidlo bylo dosud naposledy pojištěno v období od 7.12.2022 do 4.1.2023 z titulu smlouvy č. , hodnota, uzavřené s , právnická osoba, . Dále žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dluhu přípisem ze dne 15.11.2023.9. Ze Sdělení , právnická osoba, . plyne, že veškeré zásilky byly doručovány na adresu trvalého pobytu žalovaného a nebyly doručeny, když nebyly adresátem převzaty (adresát na uvedené adrese neznámý). Vrátily se tak zpět odesílateli.10. Právní zástupkyně žalobkyně urgovala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami ze dne 23.11.2023 a 16.2.2024 s tím, že obě podala k poštovní přepravě v totožné dny.11. Z předložených listin soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 5.1.2023 do 19.6.2023 byl vlastníkem/provozovatelem osobního motorového vozidla r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , Anonymizováno, , s objemem válců motoru nad 2500 cm3, a že v tomto celkovém období pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Vozidlo bylo pojištěno toliko v období od 7.12.2022 do 4.1.2023 z titulu smlouvy č. , hodnota, uzavřené s , právnická osoba, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku postupně, avšak nyní v celkové výši 16 038 Kč (tj. 93 Kč x 60 dnů a poté x106 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 2x 300 Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.12. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 93 Kč, tj. celkem 16 038 Kč za dobu 166 dnů). Dle § 2a téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 2x 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ale i úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 038 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.