8 C 127/2024-46 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 136 824 Kč spolu s úroky z prodlení, které dále nijak nespecifikovala. V odůvodnění žaloby uvedla, že v minulosti půjčila žalovanému finanční prostředky, které se zavázal žalobkyni splácet, ale řádně tak nečinil. Dne 23.12.2017 žalovaný uznal písemně dluh vůči žalobkyni s tím, že jej bude počínaje dnem 15.6.2017 pod ztrátou výhody splátek splácet po 1 000 Kč měsíčně. Takto však žalovaný uhradil v květnu 2017 částku 1 000 Kč, v únoru 2018 částku celkem 1 000 Kč a v březnu 2018 také 1 000 Kč dále již ničeho. Dále žalobkyně k výzvě soudu v podání ze dne 24.5.2024 uvedla, že úroky z prodlení požaduje ve výši 13,25 % ročně z částky 136 824 Kč za dobu od 16.3.2018 až do zaplacení. Následně žalovaná v podání ze dne 27.6.2024 uvedla, že na zaplacení úroků z prodlení již nadále netrvá a bere v daném ohledu žalobu zcela zpět, požaduje pouze zaplacení jistiny ve výši 136 824 Kč.Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. Žalovaný ve věci uvedl, že s žalobou souhlasí, je si dluhu vědom a tento by chtěl žalobkyni uhradit. Dluh nehradil z důvodu svých problémů, je dlouhodobě v invalidním důchodu, který pobírá ve výši 7 910 Kč měsíčně. Nyní je od srpna zaměstnán v bramborárně, je to forma chráněné dílny, nepracuje běžnou pracovní dobu a pobírá zhruba 10 000 Kč měsíčně. Chtěl by žalobkyni dluh uhradit co nejdříve, alespoň ve lhůtě dvou let. Jeho možnosti jsou omezené s ohledem na uvedené, nicméně i po dohodě s manželkou by mohl dávat 5 500 Kč měsíčně. Závěrem žalovaný uvedl, že ho dluh vůči žalobkyni velice tíží a chce jej uhradit.Soud provedl důkaz uznáním dluhu ze dne 23.12.2017 podepsaným oběma účastníky řízení, kde žalovaný prohlásil, že dluží žalobkyni 139 824 Kč z titulu půjčky. Tento se zavázal splácet po 1 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15.6.2017 do 31.12.2028. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou delším než 5 dnů se dluh stává splatným najednou. Dále žalobkyně doložila předžalobní upomínku adresovanou žalovanému ze dne 5.3.2024. Z kopie složenky předložené žalovaným vyplynulo, že pobírá 7 910 Kč z titulu invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Z pracovní smlouvy žalovaného vyplynulo, že pracuje pro společnost , právnická osoba, od 29.7.2024, pracovní doba činí 25 hodin týdně.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný podepsal dne 23.12.2017 listinu shora specifikovanou. Na dluh uhradil pouze 3 000 Kč, jak je shora uvedeno.Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud s odkazem na § 96 o.s.ř. řízení v daném rozsahu, tedy ohledně původně požadovaných úroků z prodlení, zastavil, čemuž odpovídá výrok č. II tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dluh vůči žalobkyni ve výši 139 824 Kč uznal co do důvodu i výše, má soud za to, že v době uznání tento dluh trval (§ 2053 občanského zákoníku). Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni uhradil více, než žalobkyně tvrdí, když tato nemůže prokazovat negativní skutečnost, tedy, že jí někdo něco neuhradil. Proto tedy soud žalobě vyhověl ohledně zaplacení částky 139 824 Kč ponížené o deklarovanou úhradu ve výši 3 000 Kč na výsledných 136 824 Kč.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy byl poměr úspěchu a neúspěchu mezi stranami zhruba stejný, když soud sice vyhověl žalobě ohledně zaplacení 136 824 Kč, nicméně vinou žalobkyně bylo řízení zastaveno v rozsahu specifikovaném ve výroku č. II tohoto rozsudku (§ 146 odst. 2 o.s.ř.), který v kapitalizované výši představuje částku 119 910,03 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu u obou účastníků řízení tak odpovídá míře 53 % na straně žalobkyně a 47 % na straně žalovaného, což soud vedlo k výše uvedenému závěru.O splátkách soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když zohlednil doložené poměry žalovaného a dále skutečnost, že danými splátkami dojde k úhradě dluhu výrazně dříve, než bylo ujednáno v uznání dluhu. Pro ochranu žalobkyně jako oprávněné pak soud vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu byť s jedinou splátkou, stane se tím splatnou celá zbývající nesplacená částka najednou.