23 C 278/2025-32 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 15.10.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 50 282 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou její předchůdkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , ( dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 2.3.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 1 877 Kč a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši 18 130 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 5 115 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 6 660 Kč, tj. celkem částku ve výši 68 782 Kč zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 4 913 Kč, splatnost poslední splátky byla sjednána k 2.5.2023. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě příjmu žalované ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně a měsíčních výdajů žalované ve výši , částka, . Žalovaná celkem uhradila částku ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, . Žalovaná přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila a k nařízenmu jednání se bez omluvy nedostavila. .3. Žalobkyně u jednání dne 27.1.2026 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 27.1.2026 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy ze dne 2.3.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 1 877 Kč a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši 18 130 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 5 115 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 6 660 Kč, tj. celkem částku ve výši 68 782 Kč zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 4 913 Kč.Ze Žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla měsíční příjem , částka, ( doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou) a měsíční výdaje na bydlení ve výši , částka, a náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši , částka, a srážky ze mzdy, výživné ve výši , částka, ..Z oznámení předchůdkyně žalobkyně ze dne 2.4.2025 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.3.2025 .Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne , datum, a poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši , částka, .5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne , datum, byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva , na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši , částka, a úhradou za poskytnutím úvěru ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost ve výši , částka, , úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši , částka, , tj. celkem částku ve výši , částka, zaplatit v 14 měsíčních splátkách po , částka, , splatnost poslední splátky byla sjednána k , datum, . Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě příjmu žalované ze zaměstnání ve výši měsíční příjem , částka, ( doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou, které však žalobkyně nepředložila) a měsíční výdaje na bydlení ve výši , částka, a náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši , částka, a srážky ze mzdy, výživné ve výši , částka, s tím, že výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila , např. výpisem z účtu, nájemní smlouvou.. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, . Žalovaná přes výzvu žalobkyně zaslanou dne , datum, dluh nezaplatila.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst.1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala žádnými relevantními důkazy výši měsíčních výdajů žalované před poskytnutím úvěru a vycházela pouze z tvrzení žalované, má soud za to, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.12. K tomuto svému závěru o neplatnosti smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.13. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, a žalovaná uhradila , částka, . Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny, které by byla povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v celém rozsahu úspěšná, proto by měla vůči žalobkyni v souladu s § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.