30 C 128/2026-19 – Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 28.4.2026 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 18. 2. 2014 rámcovou smlouvu, na jejímž základě mu byl veden běžný účet a následně mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 551 578 Kč (smlouva o úvěru z 25. 5. 2021) a rovněž kontokorent. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a to na základě údajů poskytnutých žalovaným a údajů z interních i externích databází (bankovní a nebankovní registry). Podle úvěrové smlouvy byl žalovaný povinen splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 9 320 Kč, avšak od splátky splatné dne 24. 4. 2025 přestal splácet řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně dne 24. 6. 2025 úvěr zesplatnila, čímž se stal celý dluh splatným. Ke dni zesplatnění činila jistina úvěru 428 246,08 Kč a dále byly evidovány smluvní úroky. Po částečných úhradách žalovaného po zesplatnění činí aktuální jistina 391 884,64 Kč a kapitalizovaný úrok 2 107,69 Kč. Vedle toho byl zesplatněn i kontokorent, u něhož činila jistina 8226,51Kč, přičemž po úhradách žalovaného zůstalo k zaplacení příslušenství (zejména kapitalizovaný úrok 152,84 Kč a další úroky). Žalovaný byl o zesplatnění informován předžalobní výzvou a následně svůj dluh dne 30. 6. 2025 písemně uznal co do důvodu i výše. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny ve výši 391 884,64 Kč s příslušenstvím (smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od 24. 6. 2025, resp. od 4. 7. 2025) a dále příslušenství z kontokorentu a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18.2.2014 Rámcovou smlouvou č. , hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat ve prospěch žalovaného bankovní a platební služby. Zároveň poskytla žalovanému úvěr na dobu určitou ve výši 169 000 Kč převodem na běžný účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být sjednán na dobu 72 měsíců s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 564 Kč a splatností ke každému 17. dni v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit po splacení úvěru činila 256 507,11Kč v případě základní úrokové sazby a v případě bonusové úrokové sazby částku ve výši 215 211,48 Kč.4. Z dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že byl uzavřen dne 18.1.2021 a týkal se sjednání kontokorentního úvěru až do výše 20 000 Kč. Tento úvěr nebyl zpoplatněn, ale RPSN tohoto úvěru činila 20,62%. Pokud by žalovaný přečerpal celou částku 20 000 Kč musel by zaplatit 23 779,97Kč.5. Z dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že byl uzavřen 25. 5. 2021 a týkal se sjednání úvěru ve výši 551 578 Kč. V uvedeném dodatku se žalobkyně se žalovaným dohodla, že částka ve výši 194 885 Kč bude určena na zaplacení půjčky 200 000 Kč a částka ve výši 356 693 Kč bude určena na zaplacení půjčky ve výši 448 469Kč. Obě půjčky poskytla žalovanému žalobkyně.6. Z dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že poskytnutý úvěr ve výši 551 578 Kč měl být splácen po domu 71 měsíců měsíční splátkou ve výši 9 320 Kč splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci. Základní úroková sazba činila 5,9% a bonusová 4,9% ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit v základní úrokové sazbě činila 652 357,68 Kč a v bonusové 631 830,56 Kč.7. Z dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že součástí úvěrové smlouvy se stalo rovněž pojištění schopnosti splácet v případech ve smlouvě uvedených viz. Odstavec nazvaný : ,,, název, .“8. Z výpisu z běžného účtu za období od 10. 10. 2024 do 27. 4. 2026 soud zjistil, že účet žalovaného vedený jako „účet k půjčce“ vykazoval za období od 10. 10. 2024 do 27. 4. 2026 celkové příchozí platby ve výši 145 019,35 Kč a odchozí platby ve výši 124 708,90 Kč.9. Z výpisu z běžného účtu za období od 10. 10. 2024 do 27. 4. 2026 soud zjistil, že převažující část příchozích plateb tvořily opakované vklady od žalovaného samotného (typicky v řádu 7 000 až 12 900 Kč) a ojediněle platba od třetí osoby (např. , právnická osoba, . ve výši 10 000 Kč), která je však bezprostředně následována odchozí platbou shodné výše, což svědčí spíše o jednorázové finanční operaci než o systematické sázkové činnosti.10. Z výpisu z běžného účtu za období od 10. 10. 2024 do 27. 4. 2026 soud zjistil, že na straně výdajů je patrné, že dominantní položku tvoří úhrady související s úvěrem, zejména opakované „částečné splátky půjčky“ realizované ve vícero případech (v řádu desítek transakcí), dále platby pojistného k úvěru, úroků z kontokorentu a nákladů vymáhání. Menší část tvoří běžné odchozí úhrady. Četnost plateb označených jako splátky úvěru či kontokorentu je vysoká a zjevně převažuje nad ostatními výdaji, což potvrzuje, že účet sloužil primárně k obsluze úvěrového vztahu.11. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr splátkami zaplatil celkem 233 314,66 Kč před zesplatněním úvěru a dále po zesplatnění dalšími splátkami uvedenými v přehledu došlo k zaplacení částky ve výši 274 088,15 Kč.12. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaný čerpal kontokorentní úvěr s limitem 20 000 Kč od října 2024, přičemž tento byl po celou dobu fakticky využit téměř na maximální výši a zatěžován pravidelným připisováním obchodních úroků v řádu přibližně 300–320 Kč měsíčně, které byly následně hrazeny jednotlivými úhradami (zejména dne 8. 11. 2024, 9. 12. 2024, 5. 1. 2025, 11. 2. 2025, 9. 4. 2025 a 10. 6. 2025).13. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že jistina kontokorentu činila ke dni zesplatnění dne 24. 6. 2025 částku 8 226,51 Kč, ale po následných úhradách byla zcela splacena a ke dni 27. 4. 2026 činí nesplacená jistina 0 Kč, zatímco kapitalizovaný úrok ve výši 152,84 Kč zůstal neuhrazen.14. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že platební historie současně ukazuje na postupné zhoršování platební kázně žalovaného, kdy ke konci období dochází k opakovanému vzniku záporného zůstatku z titulu nákladů a úroků a k zesplatnění závazku, přičemž následné úhrady již směřovaly pouze k úhradě části dlužné jistiny.15. Z uznání podepsaného dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný potvrdil podpisem tohoto uznání, že mu na běžný účet poslala žalobkyně částku 551 578 Kč a umožnila mu čerpat kontokorent ve výši 20 000 Kč.16. Z uznání podepsaného dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný uznal z úvěru poskytnutého ve výši 551 578 Kč nesplacenou jistinu ve výši 428 246,08 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 6 519,74 Kč, smluvní úrok 5,9 % ročně z částky 428 246,08 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 428 246,08 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení.17. Z uznání podepsaného dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný uznal z kontokorentu nesplacenou jistinu ve výši 8 226,51 Kč, nesplacený úrok do zesplatnění ve výši 152,84 Kč a smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 8 226,51 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 226,51 Kč od 4. 7. 2025 do zaplacení.18. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 24. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 444 145,17 Kč ve lhůtě do 3. 7. 2025.19. Z vyjádření žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl bydlení „ve vlastním“, uvedl, že je ženatý s povinností vyživovat jednu osobu. Dle údajů klienta splátky cca ke kontokorentu činily 11 574 Kč a k úvěru ve výši 551 578 Kč cca 15 387 Kč. Z úvěrové zprávy měl žalovaný rovněž závazky z úvěru ve výši 301 000 Kč (splátka 12 482 Kč) a z úvěru ve výši 341 000 Kč (splátka 15 295 Kč).20. Z vyjádření žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný měl v době poskytnutí kontokorentu hlavní příjem z pracovního poměru ve výši 28 806 Kč a v době poskytování úvěru ve výši 551 578 Kč ve výši 26 000 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO , IČO, a vedlejší příjem cca 24 048 Kč (resp. 24 000 Kč) jako výsluhu.21. Z vyjádření žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že další příjmy domácnosti v době poskytování kontokorentního úvěru činily 33 000 Kč a v době úvěru ve výši 551 578 Kč 39 000 Kč Výdaje domácnosti na bydlení činily cca 5 600–7 000 Kč a ostatní výdaje cca 7 000–10 000 Kč, dle expertní analýzy činily celkové výdaje 9 170 Kč, životní minimum 3 550 Kč a na vyživovanou osobu: 2 420 Kč.22. Z rozhodnutí o přiznání výsluhy ze dne 17.12.2020 soud zjistil, že žalovaný měl průměrná příjem z výsluhy ve výši 24 048Kč.23. Z potvrzení o příjmu ze dne 21.1.2021 soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného , právnická osoba, . potvrdil jako průměrný příjem žalovaného částku ve výši 28 806 Kč.24. Z úvěrové zprávy vyhotovené 25.5.2021 soud zjistil, že obsahuje osobní údaje klienta (identifikační kód, datum narození, adresa, kontaktní úd