30 C 44/2026-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 30. 1. 2026 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že nabyla uplatněnou pohledávku na základě postupní smlouvy, a to poté, co byla tato pohledávka původně poskytnuta žalovanému jako spotřebitelský úvěr právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a následně postoupena na společnost , právnická osoba, . a dále na žalobkyni , Jméno žalobkyně, .. Žalovaný, jako fyzická osoba, spotřebitel, uzavřel dne 19. 10. 2023 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem prostřednictvím internetové platformy www., název, .cz. Po provedení registrace, identifikace totožnosti a potvrzení smlouvy zadáním ověřovacího SMS kódu byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který byl převeden na její bankovní účet, přičemž žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny a splácet úrok vždy měsíčně, s možností kdykoli splatit jistinu. Žalovaná však své povinnosti neplnila, dostala se do prodlení, a proto byl úvěr dne 18. 2. 2024 zesplatněn. Žalovaná byla od 19. 2. 2024 v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Žalobkyně uplatnila pohledávku v celkové výši 11 200 Kč, sestávající z nesplacené jistiny 8 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc ve výši 3 200 Kč, dále požadovala smluvní pokutu ve výši 4 144 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, neboť ten poskytl výpisy z bankovního účtu či výplatní podklady a byl lustrován v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet nebyly zjištěny. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, žalobkyně uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce poskytnuté jistiny.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úrokem 40 % měsíčně.4. Na základě žádosti o spotřebitelský úvěr číslo 145 uvedla žalovaná ve prospěch žalobkyně své jméno a příjmení, emailovou adresu, mobilní telefon, rodné číslo, číslo občanského průkazu, uvedla, že je vdova, že žije ve tříčlenné domácnosti, uvedla svojí trvalou adresu, včetně toho, že se jedná o pronájem bytu. Uvedla, že je zaměstnána na pracovní pozici ,,Lesník“ s měsíčním příjmem 17 568 Kč, při měsíčních výdajích 4 860 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek na přechodného věřitele ze dne , datum, spolu s přílohou – seznamem pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou vedena pod číslem smlouvy 145 a ze smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni ze dne , datum, , včetně přílohy číslo 1, kdy pohledávka se žalovanou označena pořadovými čísly , hodnota, a číslem , hodnota, a včetně vyčíslení kupní ceny měl soud za prokázáno, že žalobkyně aktivně legitimována k podání této žaloby.6. Z žádné listiny určené žalobkyní k provedení mezi listinnými důkazy nevyplývalo, jakým způsobem a kolik žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela na poskytnutý úvěr.7. Další listiny proto soud neprováděl, neboť by nemohly mít žádný vliv na právní posouzení věci.8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Údaje, které žalovaná uvedla v rámci žádosti o úvěr, totiž že je vdova, pracuje jako lesník, má příjem přibližně 17 500 Kč měsíčně a výdaje 4 800 Kč, bydlí v nájemním bytě a v domácnosti žijí tři osoby, nemohou samy o sobě postačovat k závěru o její úvěruschopnosti, pokud nebyly právní předchůdkyní žalobkyně nijak doloženy, ověřeny ani konfrontovány s objektivními podklady. Jedná se toliko o subjektivní prohlášení spotřebitele, která mohou být neúplná, nepřesná či účelově zkreslená, a jejichž pravdivost nelze bez dalšího presumovat. Pro posouzení úvěruschopnosti je přitom rozhodující reálná a dlouhodobě udržitelná schopnost spotřebitele splácet úvěr, nikoli pouze deklarovaná výše příjmu a paušálně uvedené výdaje. Bez doložení příjmu (např. výplatními páskami, potvrzením zaměstnavatele či bankovními výpisy) nelze ověřit, zda žalovaná skutečně dosahovala uváděného příjmu, zda byl pravidelný, zda se jednalo o příjem čistý a zda nebyl zatížen srážkami. Stejně tak bez konkrétní specifikace a doložení výdajů nelze ověřit jejich skutečný rozsah, zejména zda uváděná částka zahrnovala veškeré náklady spojené s bydlením, stravou, dopravou, případnými závazky vůči třetím osobám a náklady na další členy domácnosti. Zvláštní význam má okolnost, že v domácnosti žalované žily tři osoby, což samo o sobě zvyšuje běžné životní náklady, a činí údaj o výdajích ve výši 4 800 Kč měsíčně nepravděpodobným, pokud není doložen a rozčleněn. Bez ověření těchto skutečností nelze učinit odpovědný závěr o disponibilním zůstatku, který by bylo možné použít na splácení úvěru. Nadto nebylo zjištěno, že by žalovaná na svůj účet nějakou částku od žalobkyně přijala.9. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat.10. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 19.10.2023 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vráce