58 C 46/2026-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.12.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 236,05 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 123,91 Kč od 24.12.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 632,14 Kč od 17.4.2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19.8.2024 dodávala elektrickou energii žalované do odběrného místa , adresa, , a za tuto dodávku v době od 26.8.2024 do 5.12.2024 mu vyúčtovala nedoplatek ve výši 7 123,91 Kč splatný dne23.12.2024 a za dodávku elektřiny v době od 6.12.2024 do 23.3.2025 nedoplatek ve výši 8 632,14 Kč splatný dne 16.4.2025. Dále žalobkyně žalované zaslala dvě upomínky k uhrazení dlužných částek v souladu s uzavřenými podmínkami smlouvy v celkové částce 480 Kč, k jejichž úhradě ji vyzvala. Žalovaný však přes výzvu žalobkyně dlužné částky neuhradil.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8.12.2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši 17 771,45 Kč.5. Ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč, přičemž podmínky nebyly žalovanou podepsány.6. Z plné moci soud zjistil, že žalovaná udělila žalobkyni plnou moc k ukončení smluvního vztahu s dosavadním dodavatelem elektřiny.7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 19.8.2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa , adresa, s distribuční sazbou , Anonymizováno, a žalovaná se zavázala odebrat elektřinu a řádně a včas hradit platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Výše měsíční zálohy byla stanovena na 1 700 Kč měsíčně. Jako produkt byl sjednán – elektřina fix na 1 rok. Dle smlouvy se pak všeobecné obchodní podmínky staly součástí smlouvy.8. Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, , VS : , var. symbol, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za odběr elektřiny 854 kWh v době od 26.8.2024 do 5.12.2024 po započtení záloh ve výši 0Kč nedoplatek ve výši 7123,91 Kč splatný dne 23.12.2024.9. Z vyúčtování za elektřinu – konečné vyúčtování č. , hodnota, , VS : , var. symbol, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala za odběr elektřiny v době od 6.12.2024 do 23.3.2025 se spotřebou 1 039, 00 kWh po započtení záloh ve výši 0Kč nedoplatek ve výši 8 632,14 Kč splatný dne 16.4.2025.10. Z upomínky ze dne 24.2.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala k zaplacení nedoplatku ve výši 11 803,91 Kč představující nedoplatek ve výši 7 13,91 Kč dále dvě zálohy po 2 100 Kč a dvě upomínky po 240 Kč. Současně s upomínkou byla žalované sdělena informace o možnosti přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoc v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí.11. Z upomínky ze dne 24.10.2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala k zaplacení zálohy ve výši 1 700 Kč a zaplacení upomínky ve výši 240 Kč.12. Z podacího archu soud zjistil, že žalované byla dne 8.12.2025 zaslána právním zástupcem žalobkyně zásilka.13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav :Společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 19.8.2024 smlouvu, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu, formou záloh a dále cenu dle výsledku vyúčtování. Za dodávku elektřiny v období od 26.8.2024 do 5.12.2024 žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, nedoplatek ve výši 7 123,91 Kč, který měla žalovaná uhradit do 23.12.2024. Za dodávku elektřiny v období od 6.12.2024 do 23.3.2025 žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, nedoplatek ve výši 8 632,14 Kč, který měla žalovaná uhradit do 16.4.2025. Žalovaná ani jeden nedoplatek neuhradila.14. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto obchodníkem s elektřinou a žalovanou jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Jelikož žalovaná v rozporu uvedeným ustanovením za dodávku elektřiny ve shora uvedeném období neuhradil dohodnutou kupní cenu, soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nedoplatky ve výš 7 123,91 Kč a 8 632,14 Kč, včetně úroku z prodlení dle § 1970 OZ ode dne následujícího po splatnosti dluhu tj. od 24.12.2024 u částky 7 123,91 Kč a 17.4.2025 u částky 8 632,14 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak stanovil soud v obvyklé třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.17. Pokud šlo o požadované poplatky za upomínky ve výši 480 Kč, které žalobkyně uplatňuje s odkazem na poplatek za upomínání, sjednaný ve všeobecných obchodních podmínkách soud tento poplatek posoudil jako smluvní pokutu (§ 2048 OZ), když se jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že, obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách se žalobkyně dopustila