9 C 170/2025-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 12 999 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla zdůvodněná tím, že žalobce nechal dne 11. 6. 2024 odtáhnout osobní vozidlo značky Škoda, reg. zn. , SPZ, , (dále jen „vozidlo žalovaného“) z , adresa, , když toto vozidlo tvořilo překážku blokového čištění komunikací. S ohledem na skutečnost, že vozidlo žalovaného nemělo platnou technickou prohlídku, nebylo vráceno po dokončení čištění na původní místo, nýbrž uloženo na odstavném parkovišti žalobce. Předmětem žaloby je úhrada nákladů na odtah vozidla žalovaného ve výši 1 099 Kč vč. DPH a náhrada nákladů střežení vozidla žalovaného na odstavném parkovišti ve výši 25 Kč/den dle Ceníku žalobce za stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích města Chomutov za období od 11. 6. 2024 do 29. 9. 2025 v částce 11 900 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyhověl předžalobní výzvě žalobce ze dne 29. 9. 2025 k úhradě dlužné částky do 8. 10. 2025, požaduje žalobce i úroky z prodlení v zákonné výši od 9. 10. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Následně byly soudem provedeny tyto důkazy:5. Z karty vozidla , SPZ, soud zjistil, že žalovaný je od 14. 11. 2022 evidován jako provozovatel a vlastník vozidla žalovaného.6. Z protokolu o odtažení vozidla č. , hodnota, soud zjistil, že tento byl pořízen dne 11. 6. 2024 a vyplývá z něj, že vozidlo žalovaného bylo tohoto dne v 9:10 odtaženo rozhodnutím Městské policie Chomutov z místa , adresa, z důvodu zákazu stání při blokovém čištění komunikace. Z tohoto protokolu bylo dále zjištěno, že vozidlo žalovaného bylo stejného dne přesunuto na odtažné parkoviště , adresa, . Na protokolu je i v části poznámky uvedeno, že vozidlo žalovaného má propadlou technickou kontrolu, a tedy se nebude vracet.7. Z ceníku hlavní činnosti č. 058/2 DO Technických služeb města Chomutova soud zjistil, že cena za úplný nucený odtah – jeden směr za 1 vozidlo činí 1 099 Kč vč. DPH.8. Z ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikací města Chomutov soud zjistil, že cena za odstavený osobní a dodávkový automobil v , adresa, je 25 Kč za 24 hodin.9. Z předžalobní výzvy k úhradě nákladů spojených s odtahem vozidla ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 12 999 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení do 7 dnů od obdržení této výzvy.10. Z kopie zásilky soud zjistil, že tato byla adresována žalovanému a uložena dne 1. 10. 2025, přičemž nebyla žalovaným vyzvednuta.11. Soudem byl učiněn tento závěr o skutkovém stavu:12. Žalovaný byl dne 11. 6. 2024 majitelem a provozovatelem vozidla reg. zn. , SPZ, v 9:10 hodin odtaženo žalobcem z místa , adresa, , z důvodu bránění blokovému čištění komunikace. Podle ceníku hlavní činnosti č. 058/2 DO Technických služeb města Chomutova činí cena za jednosměrný odtah vozidla 1 099 Kč. Vzhledem k propadlé technické kontrole vozidla žalovaného, nemohlo toto být vráceno zpět na původní místo odtahu, ale bylo odstaveno na parkovišti , adresa, , a to v období od 11. 6. 2024 do 29. 9. 2025, tedy celkem 476 dnů, celkem tedy 11 900 Kč. Dle ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikací města Chomutov činí cena parkovného na tomto parkovišti 25 Kč za den. Žalobce následně svou výzvou ze dne 29. 9. 2025 vyzval žalovaného k úhradě nákladů na výše uvedený odtah vozidla žalovaného a jeho zaparkování na parkovišti , adresa, , celkem v částce 12 999 Kč do 8. 10. 2025. Žalovaný však této výzvě nevyhověl13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:14. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v rozhodném znění, („ZPK“), je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.15. Podle § 19b odst. 2 ZPK bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.16. Dle § 19 odst. 2 písm. g) ZPK dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla nebo které není možné identifikovat prostřednictvím identifikačního čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na výrobním štítku (dále jen „vrak“).17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto závěrům:19. Žaloba je důvodná. Vozidlo žalovaného bylo dne 11. 6. 2024 odtaženo z pozemní komunikace v souladu s ust. § 19b odst. 1 ZPK, když představovalo překážku blokovému čistění komunikace. Tento odtah byl proveden na základě rozhodnutí příslušníka Městské policie Chomutov. Vzhledem ke skutečnost, že vozidlo žalovaného mělo propadlou technickou kontrolu, nebylo je možno dle § 19 odst. 2 písm. g) ZPK vrátit na původní místo odtahu, pročež bylo uloženo na záchytné parkoviště žalobkyně. Žalovanému tak vznikla dle § 19b odst. 2 ZPK ve spojení s § 1723 odst. 1 o. z. povinnost zaplatit žalobci cenu odtahu ve výši 1 099 Kč tak i cenu parkovného na střeženém parkovišti , adresa, ve výši 25 Kč /den za celkem 476 dnů, tedy celkem 11 900 Kč. Žalovaný však svou povinnost uhradit žalobci výše uvedené náklady na odtah a parkovného nesplnil ani přes výzvu žalobce ze dne 29. 9. 2025, čímž se dostal dne 8. 10. 2025 do prodlení a žalobci vzniklo právo na úhradu úroků z prodlení. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě zcela vyhověl.20. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů žalobce dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška”) sestávající z částky 100 Kč za každou ze dvou paušálních náhrad uvedených v § 1 odst. 3 vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce.21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k