13 C 113/2021-44 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 55 334 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody proti žalovanému ve výši žalované částky, kterou žalovaný způsobil poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] dne 3. 12. 2016 na vozidle [příjmení] [příjmení] [registrační značka], když tuto škodu uhradila žalobkyně za žalovaného z důvodu uzavřené pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně má právo na náhradu toho co vyplatila, neboť žalovaný vozidlo řídil a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 3. 12. 2016 žalovaný jako řidič osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], způsobil dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Dle šetření Policie ČR žalovaný řídil předmětné vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění a další jízda mu byla zakázána. Průběh dopravní nehody jakož i rozsah poškození jednotlivých motorových vozidel jsou zřejmé z protokolu sepsaného policejním orgánem a z přiložené fotodokumentace. Výše nákladů na uvedení poškozeného vozidla do předešlého stavu pak vyplývá z faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. dne 27. 2. 2017 na částku 55 334 Kč bez DPH. Žalobkyně uhradila dne 24. 1. 2018 poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na účet [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. částku ve výši 55 334 Kč za poškozené vozidlo, jak bylo zjištěno z oznámení o poskytnutí pojistného planění ze dne 24. 1. 2018. Tuto škodu žalobkyně uhradila s ohledem na pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: Žalobkyni jako pojistiteli vzniká regresní nárok proti pojištěnému mimo jiné vždy, pokud pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. V daném případě žalovaný prokazatelně dne 3. 12. 2016 řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, neboť mu bylo odebráno. Další jízda vozidlem byla žalovanému ze strany policejního orgánu zakázána. Je tedy zřejmé, že žalobkyně má vůči žalovanému nárok na zaplacení toho, co plnila v rámci reparace škody na poškozeném vozidle, které žalovaný jím provozovaným vozidlem způsobil. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalované peněžní částky a to včetně jejího příslušenství. V prodlení je podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení od 18. 12. 2020, tedy ode dne, kdy uplynula žalovanému 7 denní lhůta k zaplacení předmětného dluhu na základě řádně zaslané předžalobní výzvy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 427 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 214 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 334 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.