13 C 166/2021-41 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení celkem částky 12 830 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 23. 3. 2015 smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka v částce 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 13 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 2. 5. 2016. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23. 3. 2015 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 58 měsíčních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 2. 5. 2016. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 13 920 Kč. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 7. 7. 2015 a žalovaná do okamžiku postoupení pohledávky žalobkyni uhradila pouze částku 1 090 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 6. Soud věc posoudil po právní stránce takto: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb.</i> 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, že úvěr řádně a včas celý nesplatila. Žalovaná tím, že nezaplatila právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni a žalovanou o tom řádně informovala. Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklo též právo požadovat sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 830 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.