18 C 248/2018-140 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 73 689 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky existovala domluva, že spolu budou podnikat v oblasti zdravé výživy s tím, že si zisk rozdělí na poloviny. Zároveň byla dne [datum] mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat práce jako obchodník s pracovní dobou v rozsahu 10 hodin týdně. Žalobkyně v rámci těchto vztahů poskytla žalovanému zápůjčky, a to dne [datum] ve výši 10 000 Kč, dne [datum] ve výši 8 000 Kč, dne [datum] ve výši 20 000 Kč a dne [datum] ve výši 17 363 Kč. Dlužné částky žalovaný doposud nevrátil. Žalobkyně dne [datum], po předchozí dohodě mimo pracovní vztah, uhradila za žalovaného letenku do [země] ve výši 18 326 Kč. Též tuto částku se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit, avšak dosud tak neučinil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že původní dohoda s jednatelkou žalobkyně [jméno] [příjmení] (nyní di [jméno]), s níž měl žalobce velmi dobré vztahy, byla taková, že společně založí s.r.o., do kterého [jméno] [příjmení] vloží kapitál a žalovaný své know-how. Záměrem bylo, aby s.r.o. provozovala velkoobchod se zdravou výživou. Žalovaný měl díky svým znalostem pomoci založit společnost, zajistit její fungování, zajistit odběratele a dodavatele a podíl na trhu. [právnická osoba] měl žalovaný a [jméno] [příjmení] fungovat jako rovnocenní partneři, každý s podílem 50%. Do doby než se tak stane, byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, podle níž měl žalovaný vykonávat tyto činnosti v rámci pracovně právního vztahu. [příjmení] žalobkyně nemusela odvádět na povinných odvodech, tj. sociálním a zdravotním pojištění vyšší částky, bylo domluveno, že mzda dle výměru bude činit 13 400 Kč měsíčně hrubého, avšak žalovaný bude reálně dostávat od žalobkyně měsíčně 20 000 Kč čistého. Následně však došlo mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] k neshodám, jednatelka žalobkyně sdělila žalovanému, že není s jeho prací spokojena a že do [právnická osoba] s.r.o. již nedá ani korunu. Poté jednatelka žalobkyně nazvala rozdíly ve mzdě mezi mzdovým výměrem a reálně vyplácenými částkami půjčkami a začala tyto částky na žalovaném vymáhat jako půjčky. O žádné půjčky se však fakticky nejednalo. Ohledně nárokované ceny letenky do [země] namítl, že tato zakoupena byla, avšak žalovaný na žádnou služební cestu neodletěl. 3. V řízení bylo nesporné, že oba účastníci měli zájem na založení obchodní společnosti, která by provozovala velkoobchod se zdravou výživou. Zároveň bylo nesporné, že žalovaný měl dostávat odměnu ze zisku společnosti. Účastníci se pouze neshodli, zda měl žalovaný vlastnit obchodní podíl či nikoliv. Tato otázka však není pro posouzení věci podstatná. Dále bylo nesporné, že do doby, než společnost vytvoří zisk sloužící k vyplacení odměny žalovaného, bude žalovaný vykonávat práci pro žalobkyni v pracovněprávním vztahu na základě pracovní smlouvy. 4. Soud vzal v řízení za prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni práci jako obchodník v rozsahu 10 týdně. Součástí pracovní smlouvy byl platový výměr, kterým byla žalovanému přiznána mzda ve výši 13 400 Kč měsíčně hrubého při plném úvazku, tj. 40 hodin práce týdně. Zároveň byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne [datum] k témuž dni. Tato zjištění soud učinil z citovaných listin. 5. Ohledně povahu částek, které zaslala žalobkyně žalovanému a které označila v žalobě jako zápůjčky, zatímco žalovaný uvedl, že šlo fakticky o mzdu nad rámec rozsahu sjednaného pracovní smlouvou, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 8 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 17 363 Kč. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný tyto částky obdržel, ale spor byl veden ohledně povahy těchto částek, jak bylo popsáno shora. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla poukázána částka 10 000 Kč s označením platby„ [celé jméno žalovaného] půjčka“. Z výpisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla poukázána částka 8 000 Kč s označením platby„ [celé jméno žalovaného] půjčka [číslo]“. Z výpisu ze dne [datum] soud zjisti, že žalovanému byla poukázána částka 20 000 Kč s označením platby„ [celé jméno žalovaného] půjčka [číslo]“. Konečně bylo soudem z výpisu ze dne [datum] zjištěno, že žalovanému byla poukázána částka 17 363 Kč s označením platby„ [celé jméno žalovaného] výplaty 5/ 2017. Z mailu zaslaného jednatelkou žalobkyně žalovanému ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zápůjček specifikovaných shora včetně doplatku k výplatě, ke kterému jednatelka uvedla:„ doplatek k výplatě, který jsme si domluvili, že se vygeneruje zpátky- 17 363 Kč“. Z odpovědi žalovaného (mimo jiné prokazující, že tento mail byl žalovanému doručen), vzal soud za prokázáno, že žalovaný souhlasil s tím, že to budou zápůjčky, které bude přednostně splácet ze svého podílu na zisku z podnikání žalobkyně. Výslovně napsal:„ Původně jsem si myslel, že to bude skutečná výplata a ne půjčka, protože pokud by jsi si místo mě platila zaměstnance, tak by zadarmo také nedělal. Nicméně jsme se pak domluvili, že to bude půjčka a bude se ti to přednostně splácet z mého podílu a s tím souhlasím“. Citované výpisy z účtu a následující mailovou korespondenci považuje soud za rozhodující důkazy prokazující, že žalovaný obdržel celkem tři zápůjčky, a to 10 000 Kč, 8 000 Kč a 20 000 Kč Částku 17 363 Kč potom soud považuje za doplatek mzdy za květen 2017. Posledně uvedené je podpořeno dalším důkazem - tabulkou, která byla předložena spolu s dalšími listinami žalobkyní s následujícím textem:„ Mirek-neofic. plat 20 000 /měs….doplatek do 20 000 /2 637 je ofic. výplata“. Z druhé tabulky předložené žalobkyní vyplynulo, že v dubnu 2017 bylo žalovanému vyplaceno 10 000 Kč a 8 000 Kč, v květnu 2017 20 000 Kč a v červnu nebylo vyplaceno ničeho s dodatkem:„ zbývá vyplatit 17 363 Kč“. Jelikož právě částka 17 363 Kč byla žalovanému poukázána žalobkyní na účet [datum] s textem doplatek výplaty za květen 2017, je zřejmé, že v tomto případě šlo o doplatek mzdy, nikoliv o zápůjčku. 6. Co se týče platby za letenku na [příjmení] [příjmení] nabídla [jméno] [příjmení] vykonání této cesty žalovanému ještě před uzavřením pracovního poměru. Účelem bylo navázání nových obchodních kontaktů. Žalovaný souhlasil. Dne [datum] žalobkyně za žalovaného uhradila cenu letenky (dvě letenky v celkové hodnotě 36 652 Kč). Následně, po zhoršení vztahů mezi účastníky, zaslal žalovaný žalobkyni dne [datum] mail:“ Na [příjmení] [příjmení] s Tebou nepoletím. Letenku někomu přenechám. Pokud máš někoho, komu by se dala nabídnout, dej vědět. Taky se zkusím u známých pozeptat, jestli by někdo neměl zájem. Pokud se nikdo během dvou týdnů neozve, zkusím ji vrátit a zaplatím Ti ji“. Tato zjištěním soud učinil z účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně [jméno] di [jméno] ([příjmení]), výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] za období měsíce května 2017, mailu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne ze dne [datum]. 7. Ohledně splatnosti dluhu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení všech dlužných částek mailem ze dne [datum] s tím, že dlužné částky je nutno vrátit„ co nejdříve“. Posledně uvedené zjištění soud učinil z citovaného mailu a odpovědi žalovaného. 8. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky ve výši 56 326 Kč s přísl. představující dluh ze zápůjček poskytnutých žalovanému, a to dne [datum] ve výši 10 000 Kč, dne [datum] ve výši 8 000 Kč, dne [datum] ve výši 20 000 Kč; dále má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve výši 18 326 Kč, neboť za žalovaného a s jeho souhlasem dne [datum] uhradila cenu letenky na [příjmení] [příjmení]. Okolnost, že se následně žalovaný rozhodl, že na [příjmení] [příjmení] ve stanoveném termínu nepoletí nemůže jít k tíži žalobkyně. 9. Žalobkyně však nemá vůči žalovanému právo na zaplacení částky 17 363 Kč představující doplatek k výplatě mzdy žalovaného za měsíc květen 2017, jak ostatně tuto platbu označila sama žalobkyně, přičemž soud nemá důvod pochybovat o tom, že takováto dohoda mezi účastníky alespoň zpočátku při vzniku pracovního poměru uzavřena byla (dohoda ve smyslu, že žalovanému bude doplácena mzda do výše 20 000 Kč měsíčně). Kdyby tomu tak nebylo, není vůbec patrné, proč by žalobkyně tuto částku žalovanému jako mzdu poukazovala. Jestliže tedy jde o mzdu, nemůže jít o zápůjčku. Proto soud žalobu v této části zamítl. 10. Právní hodnocení pokud jde o zápůjčky vychází z ust. §2390 a násl. o.z. Pokud jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení, toto vychází z ust. §2991 a násl. o.z.