18 C 259/2021-10 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození] a způsobil mu těžké zranění hlavy, při kterém došlo k bezprostřednímu ohrožení života. Žalovaný byl následně uznán vinným ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví podle rozsudku Okresního soudu v Děčíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] který nabyl právní moci dne [datum]. V příčinné souvislosti s ublížením na zdraví žalobkyně vynaložila za léčení poškozeného částku [částka]. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě této částky, avšak bezúspěšně. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] který nabyl právní moci dne [datum], má soud za prokázané, že žalovaný byl těmito rozsudky uznán vinným ze spáchání zločinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1,3 tr. zákoníku tím, že dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hod. v [obec], okr. [obec], v prostorách restaurantu [anonymizována dvě slova], poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození] úderem pěstí do obličeje srazil k zemi, kdy tento při nekoordinovaném pádu udeřil temenem hlavy o kamennou dlažbu podlahy, následkem toho utrpěl těžké poranění hlavy. Dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Žalobkyně prokázala předloženými doklady (vyúčtování zdravotní péče, rozpis plateb), že v důsledku poškození zdraví výše uvedené osoby byly v době od [datum] do [datum] vynaloženy náklady za léčení v celkové částce [částka]. Soud proto shledal nárok žalobkyně zcela oprávněným, když žalovaná neprokázala, že by nárok byť částečně uhradila. Pokud jde o úrok z prodlení, žalobkyně prokázala, že výzvu k úhradě částky prostřednictvím doručování dostala do dispozice žalované dne [datum] s poskytnutím 15 denní lhůty k plnění. Pokud tedy požaduje úrok z prodlení ode dne [datum], je rovněž tento požadavek oprávněným, když jej v žalobě uplatnila v zákonem stanovené výši (10 % ročně - srov. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Proto i v této části nároku soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst.3 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně je v řízení od soudního poplatku osvobozena podle ust. §11 odst. 2 písm. d) zákona č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1a sazebníku soudních poplatků částku [částka]. Jelikož žalovaný od soudního poplatku osvobozen není a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši [částka].