19 C 157/2021-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 795 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky a úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu pohledávek plynoucích ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30.3.2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 3 625 Kč ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 8.2.2016. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení se splácením, když poslední splátku uhradil dne 15.12.2015. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 2 401,68 Kč a na dlužném poplatku částku 1 193,32 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7 727,59 Kč dále úrokem ve výši 21,9 % ročně dle článku 4 Smluvních podmínek, a to od 8.2.2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 5 830 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dne 16.11.2017 postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 1 932,78 Kč, dlužnou částí poplatku ve výši 862,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 797,27 Kč (tj. úrok 21,9 % ročně z 1 932,78 Kč od 8.2.2016 do 16.11.2017) a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 288,77 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 932,78 Kč od 16.2.2016 do 16.11.2017). Žalobkyně rovněž požaduje úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 1 932,78 Kč od 17.11.2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 932,78 Kč od 17.11.2017 do zaplacení. 2. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 3. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 30.3.2015 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 30.3.2015 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 8 625 Kč (zápůjčka ve výši 5 000 Kč, poplatek ve výši 3 625 Kč), a to formou 45 týdenních splátek po 192 Kč. Celá půjčka se stala splatnou 8.2.2016. 4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.11.2017 mezi původním věřitelem a žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávek původního věřitele ze shora uvedené smlouvy, přičemž původní věřitel tuto skutečnost oznámil žalované dopisem ze dne 16.11.2017. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel žalovanému zapůjčil 5 000 Kč a žalovaný se zavázal v dohodnutém termínu finanční částku vrátit včetně navýšení o poplatek a úrok tak, jak to vyplývá ze shora uvedené smlouvy. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, při současné absenci tvrzení a důkazů ze strany žalovaného o větším rozsahu úhrad na jeho závazky, než které tvrdí žalobkyně, soud požadavku žalobkyně na zaplacení nedoplatku jistiny, poplatku a úroku zcela vyhověl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto bylo žalobě i v této části vyhověno. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, kdy náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které jsou tvořeny odměnou dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč – převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a paušální náhradou výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, když se jedná o tzv. formulářovou žalobu, podanou na ustáleném vzoru, uplatňované opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti; to vše včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř..