19 C 204/2021-32 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 12.1.2021 domáhala na žalované zaplacení částky 14 472,64 Kč z titulu nároku na zaplacení škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 3 685,49 Kč a z titulu nároku na úhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč, když tyto nároky se vztahují k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., kterého se měla dopustit žalovaná v odběrném místě na adrese [adresa], kdy byl neoprávněný odběr při kontrole zjištěn. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] bylo dne 6.2.2019 zjištěno že na krytu zajišťovací krabičky [anonymizováno] je porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci. V zajišťovací krabičce bylo dále zjištěno jednofázové vodivé spojení přívodního fázového vodiče z hlavního jističe o proudové hodnotě 1 x 25A a odvodního fázového vodiče vedoucího do bytu. V době kontroly byl hlavní jistič 1 x 25A v zapnuté poloze a přes neměřené napojení byla odebírána neměřená elektřina. Za přítomnosti Policie České republiky byl neoprávněný odběr elektřiny řádně zdokumentován a ukončen. Žalovaná byla rozhodnutím o přestupku vydaného [anonymizováno] obvodem [obec] – [anonymizováno] uznána vinnou z přestupku krádeže elektřin. Stanovení doby neoprávněného odběru vychází z šetření Policie ČR od 18.12.2018 do 6.2.2019. V tomto případě probíhal neoprávněný odběr po dobu 50 dnů a náhrada škody vypočtena ve výši 3 685,49 Kč. Spotřeba je vypočtena dle Metodiky výpočtu spotřeby elektřiny s ohledem na využití instalovaných elektrospotřebičů, jejich typické příkony a doby provozování, vypracované VŠB Technickou univerzitou [obec]. Dle tohoto výpočtu vychází spotřeba za toto období na 648 KWh. Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněné odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, jde o cenu odchylky a ostatních regulovaných cen. Pro rok 2019 je cena 5, [číslo] Kč/kWh (cena včetně DPH). Stanovená náhrada škody za neoprávněný odběr činí: ([anonymizováno], [číslo] kWh - 0,000 kWh) x 5, [číslo] Kč/kWh = 3 685,49 Kč. Cena elektřiny za neoprávněný odběr tedy činí 3 685,49 Kč. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 10 787,15 Kč včetně DPH představuje suma následujících položek: součin hodinové sazby za práci kontrolní techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo (součin sazby v Kč / km a ujeté vzdálenosti). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednáním soudu se žalovaný nedostavil a soud tak ve věci jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného. Na základě listinných důkazů předložených žalobcem pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k postoji stran soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání na základě listinných důkazů. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa ze dne 6.2.2019, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 6.2.2019, rozhodnutí [anonymizováno] obvodu [obec] – [část obce] ze dne 9.6.2020) má soud za prokázané, že dne 6.2.2019 realizovali pracovníci společnosti [právnická osoba], [IČO], kontrolu v žalobě uvedeného odběrného místa, kdy při kontrole v odběrném místě byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny. Z rozhodnutí [anonymizováno] obvodu [obec] – [část obce] ze dne 9.6.2020 plyne, že žalovaná byla uznána vinnou za spáchání přestupku skutkově vycházejícím ze skutečnosti, že se žalovaná v období od 17.12.2018 do 6.2.2019 dopustila ve shora uvedeném odběrném místě neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona 458/2000 Sb. ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Způsob stanovení výše škody v případě neoprávněného odběru elektřiny je uveden v ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Dle odst. 9 vyhlášky výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) ceny za systémové služby, d) ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, e) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, f) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Při zjištěném množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 648 kWh tedy žalobkyně důvodně požaduje náhradu škody ve výši 3 685,49 Kč (tj. 648 kWh x 5, [číslo] Kč/kWh). Dle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (vyúčtování nákladů, čestné prohlášení o provedené úhradě) doložila, že pověřená společnost [právnická osoba] vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce 10 787,15 Kč zahrnující práce techniků a dopravné včetně DPH v sazbě 21 %, které jí žalobkyně uhradila. Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 22.3.2017 žalované celkově k úhradě částku ve výši 14 472,64 Kč se splatností dne 14.7.2020, jedná se o v celém rozsahu oprávněný nárok. Pokud žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně byť zčásti uspokojila, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne 14.7.2020 v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne 14.7.2020, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,25 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce 800 Kč a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..