19 C 242/2021-44 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14.12.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 21 469 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalované na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne 29.10.2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], a na základě níž poskytnul věřitel žalované úvěr ve výši 21 468,85 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit věřiteli do 10.3.2020. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019. K jednání soudu dne 18.10.2021 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (žalovanou nepodepsaná smlouva o revolvingovém úvěru) nepodařilo prokázat, že by mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalované umožňující učinit závěr, že žalovaná projevila svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy o úvěru. Žalobkyně v řízení pouze prokázala prostřednictvím soudem vyžádaného výpisu z účtu a sdělení banky o jeho majiteli, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalované zaslal dne 29.10.2019 částku 15 000 Kč, která z účtu vrácena nebyla, čímž na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaná takto vzniklé bezdůvodné obohacení původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud nevydala. Proto má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému právo na zaplacení částky 15 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaná získala plněním bez prokázaného platného právního úkonu tím, že dne 29.10.2019 byla původním věřitelem na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 15 000 Kč. Proto soud požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč vyhověl, když ve zbytku žalované částky (tj. 6 469 Kč) naopak žalobu jako nedůvodnou zamítnul, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalované právní předchůdce žalobkyně poskytnul více než 15 000 Kč. Pokud snad žádala žalobkyně tuto částku z důvodů možných závazků, které měly žalované vzniknout na základě tvrzené úvěrové smlouvy (byť to v žalobě není takto tvrzeno), jednalo by se beztak o závazky, které soud v situaci, kdy nemá prokázán vznik úvěrové smlouvy, nemůže považovat za existující (prokázané). Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku v rozsahu částky 15 000 Kč (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. v sazbě 10 % ročně). Naproti tomu ohledně požadavku na úrok z prodlení ze zbývající části nároku (tj. 6 469 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 70 %, žalovaná pak v 30 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 40 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 859 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 2 311 Kč, z níž 40 % tvoří částka 924 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..