19 C 317/2021-43 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 097 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky a úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu pohledávek plynoucích ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 6.11.2014 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splatit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění v částce 129 Kč v 43 pravidelných týdenních splátkách po 151 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 3.9.2015. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas a dostala se do prodlení se splácením. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději dne 3.9.2015 právo na uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně dne 6.12.2019 postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 1 667,87 Kč, dlužnými částmi úhrad poplatků ve výši 429,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 511,46 Kč (tj. úrok 20,98 % ročně z 1 667,87 Kč od 4.9.2015 do 6.12.2019) a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 577,33 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 667,87 Kč od 11.9.2015 do 6.12.2019). Žalobkyně rovněž požaduje úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 1 667,87 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 667,87 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 3. Z karty zákazníka má soud za prokázané, že původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované s kladným závěrem. Přestože má soud z popisu příjmových a majetkových poměrů žalované v kartě zákazníka za to, že o schopnosti žalované úvěr splácet zde v době uzavření smlouvy byly důvodné pochybnosti (srov. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), žalovaná námitku neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu v řízení neuplatnila (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). 4. Z předložené smlouvy o půjčce ze dne 6.11.2014 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 6.11.2014 s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 6 493 Kč (půjčka ve výši 4 000 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění v částce 129), a to formou 43 týdenních splátek po 151 Kč. Celá půjčka se stala splatnou 3.9.2015. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2019 mezi původním věřitelem a žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávek původního věřitele ze shora uvedené smlouvy, přičemž původní věřitel tuto skutečnost oznámil žalované dopisem ze dne 6.12.2019. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, když mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel žalované zapůjčil 4 000 Kč a žalovaná se zavázala v dohodnutém termínu finanční částku vrátit včetně navýšení o poplatky a úrok tak, jak to vyplývá ze shora uvedené smlouvy. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, při současné absenci tvrzení a důkazů ze strany žalované o větším rozsahu úhrad na její závazky, než které tvrdí žalobkyně, soud požadavku žalobkyně na zaplacení nedoplatku jistiny, poplatků a úroku zcela vyhověl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto bylo žalobě i v této části vyhověno. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, kdy náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které jsou tvořeny odměnou dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč – převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a paušální náhradou výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, když se jedná o tzv. formulářovou žalobu, podanou na ustáleném vzoru, uplatňované opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti; to vše včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř..