19 C 346/2020-52 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 16.4.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 59 661,13 Kč, když v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO] – dále jen [příjmení]) uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 16.3.2015 (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazební poplatků. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet bezhotovostně, a to pravidelnými měsíčními anuitními splátkami sjednanými ve Smlouvě, konkrétně v čl. II Podmínky úvěru. Každá anuitní splátka se skládala ze složky úmorové, kterou se splácela jistina a ze složky úrokové, kterou se splácel úrok z nesplacené jistiny. Žalovaný se zavázal hradit z poskytnutého úvěru úrok ve výši 22,60 % ročně. Dále se žalovaný zavázal hradit [anonymizováno] poplatky, náklady a výlohy související nejen s poskytnutím úvěru (zejména poplatky za zaslání upomínky, poskytnutí úvěru, správu úvěru, pojištění úvěru, aj.), a to ve výši dle platného sazebníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající mu ze Smlouvy, jelikož řádně sjednané splátky úvěru nehradil a dostal se tak do prodlení se splácením úvěru, [příjmení] od Smlouvy odstoupila a úvěr v souladu se Smlouvou dne 19.4.2018 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Dne 18.9.2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni postoupil pohledávku za žalovaným. Ke dni postoupení pohledávky, tj. 18.9.2019 činí dluh žalovaného celkem 59 661,13 Kč a je tvořen následujícími jistinou ve výši 57 261,43 Kč představující vyčerpanou a dosud neuhrazenou částku úvěru a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 399,70 Kč. Dluh je ode dne postoupení pohledávky, tj. od 19.9.2019, úročen zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále smluvním úrokem ve výši 22,60 % dle Smlouvy. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby bylo o věci soudem rozhodnuto bez jednání. Soud proto ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodnul na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě listin předložených žalobkyní (smlouva o úvěru ze dne 16.3.2015, všeobecné produktové podmínky, sazebník, výpis z úvěrového účtu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.4.2018, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2019, předžalobní výzva) dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně v žalobě mají v těchto listinách oporu. Soud proto shledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 59 661,13 Kč včetně úroku ve výši 22,6 % ročně z částky 57 261,43 Kč od 19.9.2019 do zaplacení oprávněným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení je požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,5 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch. Proto jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 291 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny ve výši 10 500 Kč (za 3 úkony právní služby po 3 500 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 085 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.