19 C 388/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20.5.2021 domáhala zaplacení částky 2 040 Kč představující dva nároky na zaplacení částky 1 020 Kč s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 14.2.2020 a 3.8.2020 použil vozu městské hromadné dopravy žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu projevili žalobkyně i žalovaný vůli, aby bylo o věci soudem rozhodnuto bez jednání. Soud proto ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodnul na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Dle odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle ust. §. 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/200 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Po provedeném dokazování soud zjistil z dokladů předložených žalobkyní (hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek ze dne 14.2.2020 a 3.8.2020, předžalobní výzva, tarif žalobkyně), že žalovaný v uvedené dny cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a na výzvu kontrolního orgánu žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem a ani následně na výzvu uskutečněnou žalobcem nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, čímž porušil povinnosti vyplývající ze shora citovaných zákonných ustanovení a ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně v platném znění. Proto soud požadavek na zaplacení jízdného v částce 2 x 20 Kč (tj. celkem 40 Kč) a přirážky k jízdnému v částce 2 x 1 000 Kč (tj. celkem 2 000 Kč) za shora uvedené dva případy shledal oprávněným. Pokud jde o úrok z prodlení, plyne nárok na něj z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy sazba požadovaná žalobcem (tj. 10 % a 8,25 % ročně) odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v plném rozsahu vyhověl rovněž požadavku na úrok z prodlení. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..