21 C 185/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 23 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne 2. 7. 2006 k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které žalovaná obdržela půjčku ve výši 25 000 Kč. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 7. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč, kterou si žalovaná převzala ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 16 600 Kč a to formou 52 pravidelných týdenních splátek po 800 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Po právní stránce soud s ohledem na § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věc posuzoval dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, a to z důvodu, že smlouva o půjčce byla uzavřena 2. 7. 2006. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 23 400 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 2. 7. 2006. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 25 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 2. 7. 2006 půjčku poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř..