32 C 167/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku představující smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení pronajatého zařízení STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY (SN: 00651797969 MAC) a poplatku za odpojení ve výši 420 Kč, vše na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě smlouvy ze dne 21.3.2010 se právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) zavázala žalované mj. poskytovat službu televize, a to [anonymizována dvě slova] a dále pronajmout žalované HD Box za 70 Kč měsíčně, který jí byl dodán dne 5. 4. 2018 Součástí smlouvy je i ceník, podle kterého činí smluvní pokuta za nevrácení zařízení částku 2 000 Kč a poplatek za odpojení částku 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila přípisem ze dne 30. 1.1 2019 od smlouvy z důvodu neplacení za služby, přičemž po zániku smluvního vztahu shora uvedené zařízení žalovaná nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně pak zanikla fúzí se žalobkyní. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva, která má jednak znaky nájemní smlouvy dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), jednak znaky smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Jelikož žalovaná nehradila za poskytnuté služby, v důsledku čehož došlo k ukončení smlouvy, má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty sjednané dle § 2048 o.z. ve výši 2 000 Kč za nevrácení zařízení, které bylo předmětem nájmu, a dále na sjednaný poplatek ve výši 500 Kč za odpojení služeb, který ale žalobkyně požaduje jen ve výši 420 Kč. S ohledem na zánik právní předchůdkyně fúzí přešla předmětná pohledávka dle § 178 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 420 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.