32 C 31/2021-28 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se žalovaným dne 13. 9. 2018, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč. Na základě dokazování provedeného při jednání dne 22. 9. 2021 dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] převedla dne 13. 9. 2018 na účet žalovaného částku ve výši 3 000 Kč. Dne 17.8.2021 se právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převedení předmětné pohledávky za žalovaným a dne 11. 3. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k plnění. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, respektive že žalovaný projevil vůli uzavřít úvěrovou smlouvu. Na předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného a žádný jiný důkaz žalobkyně k prokázání svého tvrzení neoznačila, a to ani přes písemné poučení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně tvrdila, že k uzavření došlo zasláním tzv. verifikační platby, avšak toto své tvrzení rovněž nedoložila. Skutečnost, že žalobkyně, resp. Její právní předchůdkyně disponuje kopií dokladů žalovaného nikterak neprokazuje, že žalovaný projevil vůli být vázán konkrétní smlouvou a konkrétními smluvními ujednáními. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), jako bezdůvodné obohacení, když v řízení nebyl prokázán žádný právní důvod předání částky 3 000 Kč žalobkyní žalovanému. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když uvedenou částku co do výše 2 552 Kč nevrátil, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně. Dle § 1879 o. z. pak byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávky převedena na žalobkyni. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze částku 2 552 Kč a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od třetího dne následujícího po dni, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění (§ 573 o.z.), neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení, přičemž ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky, která činí ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství částku 4 186,13 Kč, přiznána jí byla však jen částka, která činí včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku 2 662,74 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 63,6 %, žalovaný byl v řízení úspěšný ze 36,4 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení z 27,2 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 542,18 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí [částka], 27,2 % z této částky činí 405 Kč.