6 C 276/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 221,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací provozující vlastní síť elektronických komunikací, v jejímž rámci umožňuje účastníkům na základě Všeobecných podmínek využívat služeb jiných subjektů. Jde o služby tzv.„ třetích stran“ (typicky různé audiotextové služby, hlasování v TV a rozhlasových soutěžích, horoskopy apod.). Žalovaný byl v době poskytnutí služeb třetích stran účastníkem telefonních stanic č. [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo]. Žalovaný si voláním na speciální čísla objednal tyto služby, čímž v souladu se Všeobecnými podmínkami vyslovil souhlas, že k výběru ceny za tyto služby je oprávněn výlučně žalobkyně. Cenu za poskytnuté služby ve výši 179 Kč však žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil ani přes upomínku. Dále žalobkyně vznesla žalobní požadavek na zaplacení peněžní částky 5 110 Kč s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému tzv.„ koncové zařízení pro příjem služeb elektronických komunikací“. Toto zařízení bylo žalovanému předáno, přičemž ten se zavázal zaplatit za ně, a to ve splátkách. Současně žalovaný uzavřel se žalobkyní pojištění zařízení, a to za podmínek Rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], přičemž žalovaný dluží na pojištění částku 932,45 Kč, kterou žalobkyni taktéž neuhradil. Proto žalobkyně přistoupila k jednostrannému zesplatnění nezaplacené částky 6 221,45 Kč a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy [číslo] dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] o poskytování služeb elektronických komunikací sítí T-Mobile, přičemž v těchto smlouvách bylo sjednáno oprávnění žalovaného objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně zboží nebo služby poskytované smluvním partnerem žalobkyně. Dále bylo sjednáno, že cenu za tyto služby žalovaný zaplatí přímo žalobkyni. Součástí smluv bylo i pojištění zařízení, a to za podmínek Rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] a kupní smlouva na koncové zařízení typu [anonymizována tři slova] fialový se slevou 1000 Kč, kdy žalovaný se zavázal k úhradě ceny zařízení formou pravidelných měsíčních splátek. V řízení bylo též prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 179 Kč, za pojištění pak částku 932,45 Kč. Stejně tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení částky 5 110 Kč odpovídající kupní ceně koncového zařízení pro příjem služeb elektronických komunikací. Dlužné částky však žalovaný nezaplatil ani přes upomínku. Tato zjištění soud učinil z příslušných faktur žalobkyně a z upomínky o zaplacení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 111,45 Kč s přísl. odpovídající ceně služeb poskytnutých žalovanému třetími subjekty, přičemž k výběru ceny za tyto služby je oprávněna žalobkyně. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 63 a násl. z.č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v jejímž rámci si žalovaný objednal služby od třetích subjektů, přičemž tyto třetí strany ve smyslu ust. § 1993 o. z. poukázaly žalobkyni k inkasování a vymáhání ceny za tyto služby. Okolnost, že je žalovaný povinen zaplatit cenu služeb třetích stran přímo žalobkyni vyplynula pro žalovaného z ujednání ve Všeobecných podmínkách. Souběžně se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací pak účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. o. z. kupní smlouva. Kupní smlouvou se přitom prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Žalobkyně své zákonné povinnosti dostála, když kupujícímu koncová zařízení předala. Naopak žalovaný evidentně za tato koncová zařízení, jichž se stal vlastníkem, žalobkyni nezaplatil. Proto soud zavázal žalovaného ke splnění obou výše uvedených povinností povinnosti rozsudečným výrokem. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 221,45 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.